Pracovní poměr; národní expert vyslaný do instituce Evropské unie; jiná důležitá osobní překážka v práci; náhrada výdajů; náhrada zvýšených životních nákladů, § 172 - 181 zák. č. 262/2006 Sb., § 199 odst. 3 zák. č. 262/2006 Sb., § 3 nařízení vlády č. 62/1994 Sb.

1. 8. 2017

Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost pracovní volno za účelem vyslání národního experta do orgánu nebo instituce Evropské unie, přísluší zaměstnanci po dobu přidělení od zaměstnavatele jen náhrada mzdy nebo platu; toto plnění nelze modifikovat a přiznávat jiné náhrady v závislosti na tom, jaké náhrady a v jakém rozsahu orgán či instituce, do níž je zaměstnanec přidělen, na základě svých předpisů poskytuje.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1122/2015, ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.1122.2015.1)

Anotace:
Nejvyšší soud se v tomto rozsudku zabýval otázkou hmotného práva v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešenou, a to zda národnímu expertu vyslanému do instituce Evropské unie přísluší vedle náhrady platu na základě § 199 odst. 3 zák. práce i náhrady vymezené v § 172 až 181 zák. práce, zejména pak náhrada zvýšených životních nákladů ve smyslu § 181 zák. práce ve spojení s § 3 nařízení vlády č. 62/1994 Sb.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 8. 3. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 26/2019)