Pravomoc soudu; distribuce elektřiny; peněžitá podpora, § 7 odst. 1 zák. č. 165/2012 Sb., § 52 odst. 2 zák. č. 165/2012 Sb., § 7 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb.

11. 7. 2019


K rozhodování sporu o peněžité plnění k financování podpory podle zákona č. 165/2012 Sb. je dána pravomoc Energetického regulačního úřadu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2018, sp. zn. 23 Cdo 258/2018, ECLI:CZ:NS:2018:23.CDO.258.2018.1)

Anotace
Odvolací soud z obsahu znění § 28 zákona č. 165/2012 Sb. dovodil, že povinnost poskytnout peněžité plnění k financování podpory elektřiny je dána zákonem a není založena na smluvní volnosti, byť samotný smluvní vztah mezi účastníky se řídí soukromoprávním předpisem (občanským zákoníkem). Uzavřel tak, že splnění peněžité povinnosti uložené zákonem č. 165/2012 Sb. nebo sjednané na základě tohoto zákona, je výslovně svěřena správnímu orgánu, nikoli soudu, a proto potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno a rozhodnuto, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Energetickému regulačnímu úřadu, jako orgánu ve věci příslušnému.

Nejvyšší soud se tak na základě podaného dovolání musel ve svém rozhodnutí vypořádat s otázkou, zda je dána pravomoc soudu nebo Energetickému regulačnímu úřadu k rozhodnutí o nároku provozovatele distribuční soustavy vůči výrobci elektřiny na poskytnutí peněžitého plnění k financování podpory elektřiny.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 16. 1. 2019, publikováno ve sbírce pod č. 71/2019)