Předběžné opatření; shromáždění; vlastník; jistota, § 238 odst. 1 písm. f) zák. č. 99/1963 Sb., § 1209 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb.

28. 11. 2017

Návrh na vydání rozhodnutí podle § 1209 odst. 1 věty první za středníkem o. z. o dočasném zákazu jednat podle rozhodnutí shromáždění, jehož platnost je zpochybňována, je návrhem na nařízení předběžného opatření. Použijí se proto mj. i ustanovení § 75b o. s. ř. o povinnosti navrhovatele složit jistotu a § 75c odst. 2 o. s. ř. (soud rozhodne o návrhu bezodkladně, popř. nejpozději do sedmi dnů od podání návrhu).



(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2016, sp. zn. 26 Cdo 3645/2016, ECLI:CZ:NS:2016:26.CDO.3645.2016.1)

Anotace:
Nejvyšší soud se ve svém usnesení zabýval otázkou objektivní přípustnosti dovolání proti rozhodnutí o dočasném zákazu jednat podle rozhodnutí shromáždění ve smyslu ust. § 1209 odst. 1 věta za středníkem o. z. Pro rozhodnutí dovolacího soudu bylo podstatným zjištění, zda je uvedené usnesení svou povahou rozhodnutím ve věci samé, či nikoli.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 15. 9. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 60/2018)