Převod družstevního podílu; účinky smlouvy o převodu družstevního podílu vůči družstvu, § 601 odst. 2 zák. č. 90/2012 Sb., § 619 zák. č. 90/2012 Sb., § 734 zák. č. 90/2012 Sb., § 231 odst. 4 zák. č. 513/1991 Sb., § 736 odst. 2 zák. č. 90/2012 Sb., § 618 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., § 620 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb.

30. 1. 2019

Není-li ve smlouvě o převodu družstevního podílu stanoveno jinak, stávají se závazky ze smlouvy účinné dnem, kdy byla smlouva uzavřena, a k tomuto dni se stává nabyvatel vlastníkem družstevního podílu. Vůči družstvu však nastávají právní účinky převodu družstevního podílu teprve dnem, ve kterém je družstvu doručena účinná smlouva o převodu družstevního podílu (ledaže smlouva určí účinky k pozdějšímu datu), nebo dnem, kdy je družstvu doručeno prohlášení převodce a nabyvatele o uzavření takové smlouvy. Teprve k tomuto dni se nabyvatel družstevního podílu stává členem družstva.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4215/2016, ECLI:CZ:NS:2018:29.CDO.4215.2016.1)

Anotace:
odvolací soud v jím projednávané věci konstatoval, že členství v družstvu podle § 619 z. o. k. zaniká marným uplynutím lhůty pro podání námitek nebo dnem, kdy bylo vylučované osobě doručeno rozhodnutí členské schůze o zamítnutí námitek. Ke dni uzavření smlouvy o převodu družstevního podílu byl žalovaný stále ještě členem družstva a mohl nakládat se svým podílem. Právní účinky převodu družstevního podílu mezi osobami uzavírajícími smlouvu o převodu nastávají již dnem jejího uzavření, nikoliv doručením smlouvy či oznámení o převodu družstvu, vůči kterému zákon stanoví notifikační povinnost. K zániku členství žalovaného vyloučením podle odvolacího soudu dojít nemohlo, neboť jeho členství zaniklo před uplynutím lhůty k podání námitek jiným zákonným způsobem (převodem družstevního podílu na bratra žalovaného). Pro posouzení otázky, kdo má dispoziční právo k bytu a aktivní věcnou legitimaci k jeho vyklizení, je dle názoru odvolacího soudu podstatné, že členem družstva je osoba odlišná od žalovaného, která ještě nemá uzavřenou smlouvu o nájmu předmětného bytu (družstvo odmítlo nájemní smlouvu s novým členem uzavřít). S ohledem na § 736 odst. 1 a 2 z. o. k. družstvo nemůže požadovat vyklizení bytu, neboť „dispozice s tímto prostorem je blokována jeho povinností uzavřít nájemní smlouvu s novým členem“. Nájem, resp. právo na uzavření nájemní smlouvy, svědčí osobě odlišné od žalovaného a jedině ta má právo žalovat třetí osobu o vyklizení bytu.

Nejvyšší soud se tak v předmětném rozsudku musel vypořádat se dvěma dovolatelem formulovanými otázkami, a to zda bytovému družstvu svědčí právo na vyklizení družstevního bytu vůči bývalému členovi družstva, který nepodal námitky proti rozhodnutí představenstva družstva o vyloučení k členské schůzi a který ve lhůtě pro podání námitek smlouvou převedl družstevní podíl na třetí osobu, přičemž smlouva o převodu družstevního podílu byla družstvu doručena jak po lhůtě pro podání námitek k členské schůzi, tak po lhůtě k vyklizení bytu, a zda se členství nabyvatele družstevního podílu ve vztahu k družstvu konstituuje již uzavřením smlouvy o převodu družstevního podílu, nebo až jejím doručením družstvu.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 12. 9. 2018, publikováno ve sbírce pod č. 38/2019)