Prodej nemovité věci; určení ceny; výkon rozhodnutí; spoluvlastnický podíl; vyloučení věci z výkonu rozhodnutí, § 336 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. ve znění do 31. 12. 2012, § 336a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. ve znění do 31. 12. 2012, § 336b odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. ve znění do 31. 12. 2012, § 336e zák. č. 99/1963 Sb. ve znění do 31. 12. 2012

9. 7. 2019


Byla-li v rámci výkonu rozhodnutí (exekuce) prodejem nemovitých věcí oceněna nemovitá věc jako celek, avšak poté došlo k vyloučení spoluvlastnického podílu na této věci z výkonu rozhodnutí, je pro účely nařízení dražby zbývajícího (nevyloučeného) spoluvlastnického podílu třeba tento podíl znovu znalecky ocenit a následně vydat usnesení o ceně vycházející z tohoto nového ocenění.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2018, sp. zn. 20 Cdo 666/2018, ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.666.2018.1)

Anotace:
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 7. 3. 2005, č. j. 13 E 2451/2004-12, byl na základě výkazu nedoplatků ze dne 26. 7. 2004, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 122 722 142 Kč nařízen výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí povinného. Obvodní soud usnesením ze dne 17. 10. 2014, č. j. 13 E 2451/2004-159, na základě vypracovaného znaleckého posudku určil cenu nemovitých věcí částkou 8 050 000 Kč. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 14. 1. 2016, č. j. 40 C 173/2015-32, a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2016, č. j. 69 Co 146/2016-68, bylo rozhodnuto o vyloučení nemovité věci z výkonu rozhodnutí v rozsahu jedné ideální poloviny.

Odvolací soud uzavřel, že úkony soudu, účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných jsou zpravidla završeny pravomocným usnesením, jehož účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo rozhodnuto. Nejnižší dražební podání soud stanoví v usnesení, kterým nařizuje další dražební jednání a odvíjí se od určení výše obvyklé ceny v tzv. usnesení o  ceně (v projednávané věci usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. 10. 2014, č. j. 13 E 2451/2004-159).

Rozhodnutí odvolacího soudu bylo napadeno dovoláním, přičemž dovolatel považuje v projednávané věci za nesprávné, že určení výsledné ceny a stanovení nejnižšího podání a jistoty jsou založeny výhradně na znaleckém posudku, který se týkal jiného předmětu výkonu rozhodnutí, a věc, jež má být dražena (spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech), je věcí odlišnou od věci, jejíž obvyklá cena byla stanovena znaleckým posudkem (nemovité věci jako celek). Dovolatel zdůrazňuje, že podle jeho názoru obvyklou cenu spoluvlastnického podílu o velikosti jedné ideální poloviny nelze automaticky určit jako polovinu obvyklé ceny nemovité věci jako celku, neboť vlastník podílu je omezen ve svých dispozicích s nemovitými věcmi, je svázán pravidly týkajícími se správy společné věci atp., a je proto zřejmé, že hodnota polovičního podílu na celku je nižší než polovina hodnoty celku.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 16. 1. 2019, publikováno ve sbírce pod č. 73/2019)