Res iudicata; překážka věci rozhodnuté; rozhodčí nález; pravomoc rozhodce, § 28 odst. 2 zák. č. 216/1994 Sb., § 31 zák. č. 216/1994 Sb., § 35 zák. č. 216/1994 Sb., § 103 zák. č. 99/1963 Sb., § 268 odst. 1 písm. h) zák. č. 99/1963 Sb., § 40 odst. 1 písm. c) zák. č. 120/2001 Sb.

18. 5. 2016

Nejde o překážku věci rozhodnuté, jestliže o stejné věci, týkající se stejného předmětu řízení a týchž osob, bylo již rozhodnuto rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem, jenž neměl k vydání takového rozhodčího nálezu pravomoc.



(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4460/2014)

Anotace:
Překážka věci pravomocně rozhodnuté nastává v první řadě tehdy, jde-li v novém řízení o projednání stejné věci. O stejnou věc se jedná tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob. Sledované rozhodnutí řeší otázku, zda rozhodčí nález vydaný v rozhodčím řízení, k jehož vydání neměl rozhodce pravomoc (v dané věci byl rozhodce určen pouhým odkazem na „rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem) a tento rozhodčí nález nebyl zrušen v řízení podle části čtvrté zákona o rozhodčím řízení, představuje překážku res iudicata o stejném nároku, o kterém bylo již rozhodováno daným rozhodčím nálezem. Tj. zda může subjekt podat žalobu k soudu, aniž by byl předtím vadný rozhodčí nález zrušen soudem. Závěr tohoto usnesení Nejvyššího soudu odráží také judikaturu Ústavního soudu k problematice mimo jiné související i s otázkou pravomoci rozhodce k vydání rozhodčího nálezu.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 4. 2016, publikováno ve sbírce pod č. 77/2016)