Směnečný rukojmí; směnka, § 30 odst. 1 zák č. 191/1950 Sb., § 32 zák č. 191/1950 Sb., § 47 zák č. 191/1950 Sb., § 511 zák. č. 40/1964 Sb., § 77 odst. 3 zák č. 191/1950 Sb.

3. 5. 2017

Směnečný rukojmí, který zaplatil směnku, nenabývá práv ze směnky vůči dalším rukojmím, zaručivším se za téhož dlužníka (výstavce vlastní směnky).



Vnitřní vztah mezi takovými směnečnými rukojmími, jenž nemá povahu vztahu směnečného, se řídí pravidly určenými ustanovením § 511 odst. 2 a 3 obč. zák.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 29 Cdo 2653/2015, uveřejněn pod číslem 3621/2016 ve Výběru NS, část občanskoprávní a obchodní, ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.2653.2015.1)

Anotace:
Nejvyšší soud v tomto rozsudku se zabýval dosud neřešenou právní otázkou, a to, zda splnivšímu směnečnému rukojmímu (žalobci) vznikla vůči žalovaným (jako dalším solidárně zavázaným rukojmím za společnost) peněžitá pohledávka, nemající povahu pohledávky směnečné. Dále se i vypořádal s otázkou vnitřního vztahu mezi takovými směnečnými rukojmími.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 11. 1. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 115/2017)