Smlouva o půjčce; smlouva o úvěru; dohoda o podřízenosti pohledávek, § 6 odst. 1 zák. č. 145/201 Sb., § 8 zák. č. 145/2010 Sb.

1. 8. 2017

Jestliže strany uzavřely smlouvu o podřízenosti pohledávek, v níž se dohodly, že některé pohledávky mají být uspokojeny až po splnění jiného dluhu dlužníka, nemůže se věřitel podřízené pohledávky domáhat jejího uspokojení před splněním podmínek sjednaných ve smlouvě o podřízenosti pohledávek.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2016, sp. zn. 23 Cdo 2907/2014, ECLI:CZ:NS:2016:23.CDO.2907.2014.1)

Anotace:
Žalobce se po žalovaném domáhal plnění ze smlouvy o půjčce. Jelikož však mezi nimi a bankou, druhým věřitelem žalovaného, došlo i k uzavření dohody ve znění, že závazek ze smlouvy o půjčce bude žalobci plněn až po uhrazení úvěru poskytnutého žalovanému bankou, zabýval se Nejvyšší soud dosud v rozhodovací praxi neřešenou otázkou právních důsledků vyvolaných zmíněnou dohodou o podřízenosti pohledávek uzavřenou mezi věřitelem ze smlouvy o půjčce, věřitelem ze smlouvy o úvěru a dlužníkem.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 8. 3. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 128/2017)