Účelně vynaložené náklady; pojistné plnění; pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; adhezní řízení; náhrada škody; poškozený; škůdce

19. 3. 2019

Účelně vynaloženými náklady podle § 6 odst. 2 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jsou náklady vynaložené při uplatnění nároku na pojistné plnění vůči pojistiteli, nikoli náklady vynaložené v adhezním řízení při uplatnění nároku na náhradu újmy proti škůdci.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2018, sp. zn. 25 Cdo 4112/2017, ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.4112.2017.1)
Anotace
Odvolací soud považoval za správný postup pojistitele, pokud zaplatil žalobcům náklady právního zastoupení spojené s uplatněním nároku u něj ve smyslu § 6 odst. 2 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb. Vyložil, že výše pojistného plnění poskytovaného z tzv. povinného ručení (§ 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.) není neomezená, z povinného ručení se nehradí veškeré újmy, které poškozenému vznikly, ale pouze nároky taxativně vypočtené v § 6 odst. 2 tohoto zákona. V případě nákladů právního zastoupení poškozeného se musí jednat o náklady zastoupení spojené s uplatněním nároku na pojistné plnění, nikoliv již např. o náklady poškozeného na zastoupení v trestním řízení proti škůdci.

Nejvyšší soud se musel v rámci dovolacího řízení vypořádat s otázkou, zda má poškozený proti pojistiteli škůdce podle § 9 odst. 1 a § 6 odst. 2 písm. d) zákona č. 168/1999 Sb. právo na náhradu nákladů vynaložených v adhezním řízení.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 12. 12. 2018, publikováno ve sbírce pod č. 64/2019)