Úpadek; reorganizace; dlužník; pohledávka; započtení; insolvence, § 580 zák. č. 40/1964 Sb., § 82 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., § 140 zák. č. 182/2006 Sb., § 324 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., § 330 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., § 352 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., § 353 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb.

28. 11. 2017

Započítávání pohledávek (včetně pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených jim na roveň) je od účinnosti reorganizačního plánu možné pouze v případě, kdy tyto pohledávky splňují podmínky pro započtení uvedené v § 140 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, jinak pouze tehdy, stanoví-li to reorganizační plán.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1430/2014, ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.1430.2014.1)

Anotace:
Nejvyšší soud se ve svém rozsudku zabýval dosud neřešenou otázkou možnosti započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byl dlužníku schválen reorganizační plán.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 15. 9. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 63/2018)