Uznání cizího rozhodnutí; výkon cizího rozhodnutí; exekuce, § 16 zák. č. 91/2012 Sb., § 43a odst. 5 zák. č. 120/2001 Sb.

11. 7. 2017

Podléhá-li výkon cizího rozhodnutí úpravě podle ustanovení § 14 až § 16 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, lze jej provést jen soudním výkonem rozhodnutí, přičemž exekuci prostřednictvím zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, lze v takovém případě provést pouze podle cizího rozhodnutí, jež bylo uznáno na základě zvláštního rozhodnutí českého soudu podle ustanovení § 16 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., tedy rozsudkem, který je třeba odůvodnit.



(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. 20 Cdo 1349/2016, ECLI:CZ:NS:2016:20.CDO.1349.2016.1)

Anotace:
Nejvyšší soud se v daném rozhodnutí zabýval otázkou, lze-li považovat vydání pověření soudního exekutora podle ustanovení § 43a odst. 5 ex. řádu za uznáním cizího rozhodnutí podle ustanovení § 16 odst. 3 ZMPS, či nikoli.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 8. 2. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 110/2017)