Vedoucí zaměstnanec; pracovní poměr vzniklý jmenováním; odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, § 33 odst. 3 zák. č. 262/2006 Sb., § 364 odst. 3 zák. č. 262/2006 Sb., čl. I bodu 7. zák. č. 362/2007 Sb.

31. 10. 2016

Počínaje dnem 1. 1. 2008 se pracovní poměr vedoucích zaměstnanců uvedených v ustanovení § 33 odst. 3 zák. práce (ve znění účinném od 1. 1. 2008) považuje za založený jmenováním, i když pracovní poměr vznikl v době do 31. 12. 2007 na základě pracovní smlouvy, popřípadě i když se považuje ve smyslu ustanovení § 364 odst. 3 zák. práce za založený pracovní smlouvou.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1054/2015)

Anotace:
Nejvyšší soud posuzoval otázku o povaze pracovního poměru, vzniknuvšího pracovní smlouvou a změněného dohodou v době účinnosti zákona č. 65/1965 Sb. V daném případě šlo o posouzení aplikovatelnosti zákona č. 262/2006 Sb. ve znění zákona č. 362/2007 Sb., a to za účelem rozhodnutí, zda lze pracovní poměr žalobce považovat za vzniklý jmenováním, a zda je eventuálně dána možnost jeho odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance ve smyslu § 73 a násl. zákona č. 262/2006 Sb.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 8. 6. 2016; publikováno ve sbírce pod č. 117/2016 )