Věřitelský insolvenční návrh; majetková podstata; zjištění úpadku; neúčinnost právních úkonů, § 111 odst. 3 IZ, § 3 IZ

7. 2. 2017

Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními nastalými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou ve smyslu ustanovení § 111 odst. 3 insolvenčního zákona (ve znění účinném do 31. prosince 2013) vůči věřitelům dlužníka neúčinné za předpokladu, že byl posléze zjištěn úpadek dlužníka.



(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2016, sp. zn. 29 NSCR 67/2014, ECLI:CZ:NS:2016:29.NSCR.67.2014.1)

Anotace:
Usnesení Nejvyššího soudu se zabývá otázkou, za jakých podmínek je smysluplné u věřitelského insolvenčního návrhu aplikovat ustanovení § 111 odst. 3 IZ, tedy ustanovení zákona upravující neúčinnost právních úkonů, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 19. 10. 2016, publikováno ve sbírce pod č. 62/2017)