Výpověď z pracovního poměru, § 52 písm. f) zák. č. 262/2006 Sb.

11. 7. 2017

Zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru z důvodu nesplňování předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednané práce podle ustanovení § 52 písm. f) zák. práce, jestliže zaměstnanec tyto předpoklady nesplňuje jen ve vztahu k jednomu z více sjednaných druhů práce.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3240/2015, ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.3240.2015.1)

Anotace:
Nejvyšší soud se v daném případě zabýval dosud neřešenou otázkou hmotného práva, zda zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z důvodu nesplňování předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednané práce podle ustanovení § 52 písm. f) zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 29. 12. 2011, jestliže zaměstnanec tyto předpoklady nesplňuje jen ve vztahu k některé z více sjednaných prací. Předmětem sporu tedy bylo, zda je, či není zaměstnavatel oprávněn dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru, pokud byl se zaměstnancem v pracovní smlouvě sjednán výkon více druhů práce a zaměstnanec nesplňuje předpoklady pro výkon pouze některého z nich.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 8. 2. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 119/2017)