Výzva k vyjádření; rozsudek pro uznání, § 114b odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., § 153a odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb.

31. 5. 2016

Okolnostmi případu odůvodňujícími vydání výzvy podle § 114b o. s. ř. mohou být i jiné skutečnosti než ty, které vyplývají ze žaloby.



Takovou okolností mohou být i skutečnosti známé soudu z jeho úřední činnosti, např. skutečnost, že v jiném řízení vedeném mezi týmiž účastníky byla již otázka rozhodná pro řešení věci posuzována jako otázka předběžná.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 23 Cdo 760/2015)

Anotace:
Výzva k vyjádření ve věci podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. je právním prostředkem přípravy jednání, který by měl směřovat k tomu, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání. Jedním z předpokladů pro vydání usnesení, kterým soud žalovanému ukládá, aby se ve věci písemně vyjádřil, je okolnost, aby to vyžadovala povaha věci nebo okolnosti případu. Nejvyšší soud se ve sledovaném usnesení zabýval otázkou, zda je při vydání usnesení dle § 114b o. s. ř. možné vycházet pouze ze skutečností uvedených v žalobě, nebo i z jiných skutečností, například těch, které jsou soudu známy z jeho úřední činnosti.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 4. 2016, publikováno ve sbírce pod č. 76/2016)