Započtení pohledávek; přechodná ustanovení; způsobilost pohledávky k započtení, § 1987 zák. č. 89/2012 Sb., § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., § 3074 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb.

18. 12. 2019


Pro způsobilost pohledávek řídících se různými právními úpravami (jedna pohledávka se řídí právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013, druhá pohledávka právní úpravou účinnou od 1. 1. 2014) k započtení je vždy rozhodná právní úprava, kterou se řídí každá z těchto pohledávek.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017, ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.4795.2017.1)

Anotace
Žalobci se po žalované domáhali zaplacení dlužného nájemného ve výši 225 000 Kč a nezaplacené zálohy za služby poskytované s nájmem ve výši 20 000 Kč. Tvrdili, že s žalovanou uzavřeli dne 23. 1. 2013 smlouvu o nájmu nebytových prostor, žalovaná měla platit nájemné ve výši 45 000 Kč měsíčně a 4 000 Kč měsíčně zálohu na služby, protože však tuto svou povinnost neplnila, smlouvu vypověděli, žalovaná výpověď převzala 14. 8. 2014, nájemné a zálohy na služby za období duben – srpen 2014 neuhradila. Po skončení nájmu zanechala žalovaná v předmětných prostorách bojler, včetně zásobníku, který zakoupila za 2 900 Kč. Žalovaná uplatnila v řízení proti nároku žalobců tři kompenzační námitky. Chtěla započítat částku ve výši 2 900 Kč s tvrzením, že za tuto částku musela koupit a instalovat bojler a zásobník na ohřev vody, aby prostory mohly být využívány ke sjednanému účelu a tyto věci zůstaly v nebytovém prostoru. Další kompenzační námitkou uplatnila podle čl. V nájemní smlouvy částku ve výši 81 675 Kč, kterou uhradila za zprostředkování smlouvy. Dále požadovala započítat pohledávku ve výši 40 833 Kč, která jí měla vzniknout z titulu slevy na nájemném z důvodu nemožnosti užívat pronajatý prostor od 15. 8. 2014, neboť po výměně zámků neměla k dispozici nové klíče.

Odvolací soud potvrdil napadený vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně a konstatoval, že soud správně zjistil skutkový stav a v zásadě dospěl i ke správným právním závěrům. Poukázal na ustanovení § 3074 odst. 1 o. z., jenž pro nájmy stanoví princip nepravé retroaktivity. Vedle důvodů, k nimž dospěl soud prvního stupně ohledně nedůvodnosti první kompenzační námitky (účastníci si sjednali, že žalovaná nemá právo na náhradu za případné zhodnocení prostoru, bojler je věc movitá, není součástí nebytového prostoru a nic tak nebrání domáhat se jeho případného vydání), po doplnění dokazování zdůraznil, že částka 2 900 Kč byla zaplacena nejen za bojler a zásobník pro ohřev na teplou vodu, ale i za skříňku s dřezem, která nesouvisí s vodovodní instalací, a i proto je výše této pohledávky nejistá a není tak způsobilá k započtení podle § 1987 odst. 2 o. z. Ztotožnil se rovněž se závěrem soudu prvního stupně o nedůvodnosti třetí kompenzační námitky. Žalobci popřeli existenci pohledávky žalované na slevu z nájmu a s ohledem na zjištění, že žalovaná měla klíče k dispozici v nebytovém prostoru a sama uvádí tvrzení, která zpochybňují výši slevy, považoval i tuto pohledávku za nejistou a tedy nezpůsobilou k započtení podle § 1987 odst. 2 o. z. U druhé kompenzační námitky se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v situaci, kdy žalovaná v prostoru po dobu jednoho a půl roku podnikala a přenechávala ho do podnájmu, je její námitka, že jí byl předán jako nezpůsobilý, účelová. Navíc zaplacení zprostředkovatelské odměny nepovažoval za náklad, který vznikl žalované v souvislosti s předáním prostor. Nárok podle čl. V nájemní smlouvy by jí mohl vzniknout, pokud by se smlouva nerealizovala z důvodu nepřipravenosti prostor, tedy v případě, že by zaplatila za zprostředkování nájmu a přitom by prostory nemohla pro jejich nepřipravenost užívat. I tuto pohledávku tak považoval za nejistou a tedy nezpůsobilou k započtení podle § 1987 odst. 2 o. z.

Nejvyšší soud se na základě žalobkyní podaného dovolání musel vypořádat s otázkou započtení pohledávek podléhajících různému právnímu režimu (účinnému do 31. 12. 2013 a od 1. 1.2014).

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 11. 2019) .