Závazek; alternativní plnění; neurčité plnění; závazek, § 561 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., § 576 zák. č. 40/1964 Sb.

9. 5. 2017

Uzavřou-li účastníci smlouvu s alternativním plněním, přičemž jedno ze dvou individualizovaných plnění je neurčité, závazek jen proto nezaniká, neboť jej lze splnit poskytnutím druhého plnění.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 33 Cdo 784/2015, ECLI:CZ:NS:2016:33.CDO.784.2015.1)

Anotace:
Nejvyšší soud v tomto případě řešil otázku posouzení trvání právního vztahu s alternativním plněním v situaci, je-li jedno ze dvou alternativně sjednaných plnění neurčité a smlouva je v této části neplatná. Zdůraznil, že předmět tzv. alternativního závazku je určen zástupným způsobem – to znamená, že dlužník má možnost zvolit si jedno z individuálně určených plnění, současně tím však dává najevo, že je připraven poskytnout kterékoliv z těchto plnění. Omezení takovéto volby pak upravuje § 576 obč. zák., který stanovuje, že jestliže se jedno z plnění stane nemožným ještě před vykonáním volby plnění, závazek nezaniká, pouze se omezuje jeho alternativnost. (ledaže by omezení způsobila osoba, které nepřísluší právo volby plnění). Dlužník má tak stále možnost výběru ze zbývajících vykonatelných plnění. Nejvyšší soud řešil, jak tomu bude v případě, kdy dlužník má na výběr pouze ze dvou alternativních plnění a neurčitostí jednoho z nich by znamenala faktickou ztrátu možnosti volby.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 11. 1. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 101/2017)