Známý věřitel; postupník; postupitel; vymáhání pohledávky, § 430 zák. č. 182/2006 Sb., § 530 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., § 526 zák. č. 40/1964 Sb.

31. 10. 2017

Jestliže postoupení pohledávky bylo oznámeno nebo prokázáno dlužníkovi (§ 526 obč. zák.), pak, s věřitelem dlužníka, který pohledávku vůči dlužníku postoupením nabyl a má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, je insolvenční soud povinen zacházet jako se „známým“ věřitelem ve smyslu § 430 insolvenčního zákona i v době, po kterou byl k vymáhání postoupeného nároku povolán (na základě žádosti věřitele - postupníka) postupitel (původní tuzemský věřitel) [svým jménem na účet postupníka].



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. 29 NSCR 111/2014, ECLI:CZ:NS:2016:29.NSCR.111.2014.1)

Anotace:
Nejvyšší soud se v předloženém usnesení zabýval otázkou, zda insolvenční soud tíží informační povinnost ve vztahu ke známému věřiteli, který nabyl svou pohledávku postoupením, podle § 524 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., od českého věřitele, kterému rovněž v souladu s § 530 odst. 1 zák. č. 40/1964 svěřil vymáhání pohledávky.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 14. 6. 2017, publikováno ve sbírce pod č. 31/2018)