Zrušení služebnosti; aktivní legitimace; změna poměrů, § 1299 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb.

13. 3. 2019

Osobou aktivně legitimovanou k podání žaloby na zrušení služebnosti zřízené úplatným právním jednáním pro změnu poměrů je i osoba ze služebnosti oprávněná.



(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 155/2018, ECLI:CZ:NS:2018:22.CDO.155.2018.1)
Anotace
Odvolací soud ve svém rozhodnutí zdůraznil, že služebnost zakládá omezení vlastnického práva vlastníka ve prospěch jiného pozemku nebo oprávněné osoby, přičemž v průběhu času může dojít k prohloubení disproporce mezi oprávněními a povinnostmi, a proto § 1299 odst. 2 o. z. poskytuje možnost domoci se omezení či zrušení služebnosti za náhradu, pokud nastane hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku; toto oprávnění však zákonodárce výslovně přiznal pouze vlastníku služebné věci, přičemž odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně má za to, že není možné přiznat aktivní legitimaci i osobě oprávněné ze služebnosti, neboť vůle zákonodárce byla zřetelně vyjádřena. V projednávané věci lze zvažovat aplikaci § 2000 odst. 1 o. z., neboť předmětné věcné břemeno bylo zřízeno na dobu života žalobkyně. Změna okolností odůvodňující zrušení závazku může spočívat v tom, že mezi stranami vznikly do té míry konfliktní vztahy, že užívání služebnosti oprávněnou osobou není nadále možné; i tohoto práva se však může výslovně domáhat jen zavázaná strana, což žalobkyně jakožto osoba ze služebnosti oprávněná není.

Nejvyšší soud se na základě žalobkyní podaného dovolání musel vypořádat s otázkou aktivní legitimace oprávněného ze služebnosti k podání žaloby na její zrušení pro změnu poměrů.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 14. 11. 2018, publikováno ve sbírce pod č. 62/2019)