Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 4/2019

Oddělení analytiky a srovnávacího práva vám představuje letošní poslední číslo čtvrtletníku mapujícího dění v oblasti evropského práva.

I v tomto vydání naleznete zajímavá rozhodnutí vrcholných evropských soudů, Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie. Německý Spolkový ústavní soud se v anotovaných rozhodnutích blíže zabývá svým referenčním rámcem a kritériem přezkumu v kontextu práva Evropské unie. Rozhodl, že do budoucna bude v případech plně harmonizované úpravy právem EU přímo aplikovat Listinu základních práv EU a nikoli německý základní zákon, přičemž vůbec poprvé tak i zároveň učinil. Naopak v situaci, kdy o plně harmonizovanou úpravu právem EU nepůjde, bude (s drobnou výjimkou) obecně aplikovat pouze základní zákon, u něhož lze vycházet z domněnky, že dodržuje úroveň lidskoprávní ochrany vyžadovanou Listinou základních práv EU.

Evropský soud pro lidská práva se ve věci Vučina proti Chorvatsku mimo jiné zabýval posouzením toho, zda zveřejnění fotografie osoby a její nesprávné označení může představovat porušení práva na respektování soukromého života. Dospěl k závěru, že s ohledem na kontext případu, kdy daná osoba byla vyfotografována na veřejném koncertu, v označení fotografie byla zaměněna za nekonfliktní osobu a článek jako celek nebyl negativní, k porušení Úmluvy nedošlo. Vaší pozornosti by pak nemělo uniknout ani rozhodnutí ve věci Apostolovi proti Bulharsku, ve kterém Evropský soud pro lidská práva dospěl k závěru, že při zmrazení majetku osob musí vnitrostátní soudy postupovat tak, aby toto opatření nezpůsobilo osobě více škody než tu, která z něj nevyhnutelně vyplývá.

Soudní dvůr Evropské unie opětovně řešil situaci v Polsku. Ve svém rozhodnutí ve věci Komise proti Polsku dospěl konkrétně k závěru, že snížení věkové hranice odchodu do důchodu polských soudců podle jejich pohlaví je diskriminační. Stejně tak řízení vztahující se ke snížení věkové hranice odchodu do důchodu, resp. nastavení hmotněprávních a procesních podmínek tohoto řízení, může vyvolávat oprávněné pochybnosti vzhledem k neovlivnitelnosti soudců. Soudní dvůr se dále věnoval například ve věci Guaitoli a ostatní rozlišení pravidel mezinárodní příslušnosti v režimu nařízení Brusel Ibis a Montrealské úmluvy.

Příjemné čtení a pouze to nejlepší v novém roce Vám přeje redakce Bulletinu.

Bulletin [2019] 4.pdf