Konkurs; daň z přidané hodnoty; pohledávka státu; insolvenční řízení; zpeněžování; výtěžek zpeněžení majetkové podstaty, § 167 zákona č. 182/2006 Sb., § 168 zákona č. 182/2006 Sb., § 229 odst. 3 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., § 298 zákona č. 182/2006 Sb., § 305 zákona č. 182/2006 Sb., § 2 zákona č. 235/2004 Sb., § 4 zákona č. 235/2004 Sb., § 108 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., § 159a zákona č. 99/1963 Sb., § 167 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., § 331 zákona č. 99/1963 Sb., § 337a zákona č. 99/1963 Sb.

I. U dlužníka, který je plátcem daně z přidané hodnoty, je při zpeněžení předmětu zajištění, který tvoří „obchodní majetek“ dlužníka, obsažena v „prodejní ceně“ i daň z přidané hodnoty. Nejde o částku určenou k uspokojení pohledávky zajištěného věřitele jako součást tzv. čistého výtěžku zpeněžení předmětu zajištění. Částka odpovídající dani z přidané hodnoty není ani nákladem spojeným se zpeněžením předmětu zajištění a nepodléhá proto zákonnému limitu dle § 298 odst. 4 insolvenčního zákona. II. Dokud není částka odpovídající v dosaženém výtěžku zpeněžení dani z přidané hodnoty odvedena (postupem dle § 108 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty), jde v neuhrazeném rozsahu o daňovou pohledávku státu 

Incidenční spory; odporovatelnost; osoba blízká; zvýhodňující právní úkon; neúčinnost zvýhodňujícího právního úkonu, § 22 zákona č. 89/2012 Sb., § 13 zákona č. 90/2012 Sb., § 79 zákona č. 90/2012 Sb., § 241 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb.

Učinil-li dlužník coby obchodní korporace ovládaná jediným společníkem zvýhodňující právní jednání ve prospěch jiné obchodní korporace ovládané stejným jediným společníkem, jenž byl současně jediným jednatelem obou obchodních korporací, pak šlo ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 o. z. a § 241 odst. 2 insolvenčního zákona o právní jednání ve prospěch osoby dlužníku blízké. Pravidlo obsažené v ustanovení § 13 z. o. k. se nepoužije na smlouvy uzavřené mezi dvěma jednočlennými společnostmi zastoupenými stejným jediným společníkem. 

Insolvenční řízení; insolvenční návrh; insolvenční rejstřík; úpadek; výkaz stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity; výzva k předložení výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity; mezera krytí; domněnka platební schopnosti; domněnka platební neschopnosti; předlužení; přechodná ustanovení, § 3 zákona č. 182/2006 Sb., § 104 zákona č. 182/2006 Sb., § 128 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., § 131 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., čl. II zákona č. 64/2017 Sb.

I. Při projednání insolvenčního návrhu podaného věřitelem může soud ve smyslu § 131 odst. 2 insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. července 2017 prodloužit dlužníku lhůtu 14 dnů počítanou od okamžiku zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku, stanovenou k předložení výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity pro účely § 3 odst. 3 insolvenčního zákona, jen na základě rozhodnutí vydaného před uplynutím této lhůty a za současného naplnění předpokladu, že dlužník předtím o prodloužení této lhůty požádal a žádost řádně odůvodnil důvody hodnými zvláštního zřetele. II. K výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity předloženému dlužníkem při projednání insolvenčního návrhu podaného věřitelem pro účely § 3 odst. 3 insolvenčního zákona lze přihlédnout, předložil-li jej dlužník ve lhůtě určené ve včasné výzvě insolvenčního soudu vydané dle § 128 odst. 3 insolvenčního zákona. Výzva insolvenčního soudu dle § 128 odst. 3 insolvenčního 

Církev; náboženská společnost; majetková křivda; zmírnění křivd; restituce; naturální restituce; územně plánovací dokumentace; pozemek určený k zastavění veřejně prospěšnou stavbou dopravní nebo technické infrastruktury; výzva k vydání majetku; výzva k vydání věci; výzva k 0vydání nemovitosti; vydání věci in natura, § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., § 4 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., §5 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb., § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 428/2012 Sb., § 12 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., § 2 odst. 1 písm. k) bod 1. zákona č. 183/2006 Sb., § 170 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.

Za okamžik rozhodný pro posouzení obsahu územně plánovací dokumentace (zda vymezuje pozemek určený k zastavění veřejně prospěšnou stavbou dopravní nebo technické infrastruktury) se z hlediska naplnění uvedené podmínky výlukového důvodu upraveného v ustanovení § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, považuje okamžik doručení výzvy oprávněné osoby k vydání takového majetku osobě povinné. 

(Bez anotace) Příslušnost soudu mezinárodní, čl. 17 odst. 1 bod c Nařízení (EU) č. 1215/2012, § 25 odst. 1 a 2 předpisu č. 256/2004 Sb.

Při výkladu pojmu „zaměřování činnosti" ve smyslu čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení Brusel I bis je třeba přihlédnout i k tomu, že zahraniční podnikatel, který poskytl investiční služby spotřebiteli s bydlištěm v České republice a nemá na území České republiky zřízenu svou pobočku, k poskytování takových služeb přistoupil poté, kdy byly splněny podmínky stanovené v § 25 odst. 1 a 2 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 

(Bez anotace) Insolvenční řízení, Vady podání, § 173 odst. 1 IZ., § 174 odst. 1 IZ., § 188 odst. 2 IZ.

Podání, jímž věřitel opravuje nebo doplňuje přihlášku pohledávky, je včasné jen tehdy, jestliže je věřitel v určené procesní lhůtě zašle insolvenčnímu soudu; to platí bez zřetele k tomu, zda tím, kdo věřitele vyzval k odstranění vad přihlášky nebo k jejímu doplnění, byl insolvenční správce nebo insolvenční soud. Jestliže věřitel přes řádné poučení ve výzvě zašle opravu nebo doplnění přihlášky pohledávky pouze insolvenčnímu správci, je taková oprava nebo doplnění včasná jen tehdy, odevzdá-li insolvenční správce opravu nebo doplnění přihlášky nejpozději posledního dne lhůty určené k opravě nebo doplnění přihlášky ve výzvě orgánu, který má povinnost doručit podání insolvenčnímu soudu. Následek 

(Bez anotace) Insolvenční řízení, Rozhodnutí o úpadku, § 97 IZ., § 101 IZ., § 430 IZ., čl. 2 Nařízení (ES) č. 1346/2000, čl. 2 Nařízení (EU) č. 848/2015, čl. 84 Nařízení (EU) č. 848/2015

Zahájení insolvenčního (úpadkového) řízení“ ve smyslu unijního práva představovaného článkem 2 písm. e/ a f/ nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 nebo článkem 2 body 7) a 8) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 nelze ztotožnit s okamžikem zahájení insolvenčního řízení ve smyslu ustanovení § 97 odst. 1 části věty za středníkem insolvenčního zákona, ani s okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku (§ 101 odst. 1 insolvenčního zákona). Nevydá-li insolvenční soud v době od zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku, žádné jiné (dřívější) rozhodnutí zahrnující zbavení dlužníka práva nakládat se svým majetkem, a jmenování správce podstaty uvedeného v příloze C nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 nebo insolvenčního správce uvedeného v příloze B nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848, rozumí se „okamžikem zahájení řízení“ ve smyslu obou těchto nařízení pro poměry upravené insolvenčním zákonem okamžik zveřejnění rozhodnutí o úpadku dlužníka v insolvenčním rejstříku. 

(Bez anotace) Insolvenční řízení, Incidenční spory, Neúčinnost právního jednání, Odporovatelnost, Mzda (a jiné obdobné příjmy), § 111 IZ., § 169 odst. 1 písm. a) IZ., § 1 IZ.

Z ustanovení § 111 odst. 2 insolvenčního zákona plyne, že nerovné zacházení s věřiteli pracovněprávních pohledávek zásadně stejného nebo obdobného postavení poté, co nastanou účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, může dlužník ospravedlnit jen tím, že prokáže (nad rámec § 111 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona), že úhrada příslušné pohledávky byla „nutná“ ve smyslu § 111 odst. 2 věty první insolvenčního zákona. 

(Bez anotace) Smlouva o úvěru, Insolvenční řízení, Úroky, § 5 IZ., § 170 IZ., § 121 odst. 3 obč. zák., § 497 obch. zák.

Možnost ujednat si v úvěrové smlouvě splatnost celého dluhu (včetně sjednaných úroků) pro případ, že (úvěrový) dlužník na sebe podá insolvenční návrh (zahájí insolvenční řízení), neodporuje žádnému kogentnímu ustanovení zákona, včetně ustanovení § 170 písm. a/ a b/ insolvenčního zákona, ani základním zásadám insolvenčního řízení, jak jsou vyjádřeny především v § 5 insolvenčního zákona. 

(Bez anotace) Nájem prostoru sloužícího k podnikání (o. z.), Výpověď z nájmu nebytových prostor, § 2314 o. z., § 1763 o. z.

Ustanovení § 2314 o. z. je ustanovením dispozitivním; je-li jeho použití vyloučeno dohodou smluvních stran, lze výpovědní důvod zpochybnit bez časového omezení a lze jej zkoumat jako předběžnou otázku i v jiných sporech (např. ve sporu o dlužné nájemné a vyklizení). Smlouva o nájmu není neplatná jen proto, že stejná věc byla pronajata více smlouvami několika nájemcům.