Vkladová povinnost; ručení společníka; nesplacený vklad; zápis do obchodního rejstříku; konstitutivní účinky zápisu§ 132 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., § 134 odst. 1 zák. č. 90/2012 Sb., § 48 odst. 1 písm. b) zák. č. 304/2013 Sb. § 154 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb.

I. Z ustanovení § 132 odst. 1 z. o. k. plyne, že pro určení výše, v jaké společník společnosti s ručením omezeným nesplnil vkladovou povinnost podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku, je rozhodný stav tohoto zápisu v době, kdy věřitel vyzval společníka k plnění. II. Pro určení rozsahu, ve kterém společník ručí za dluhy společnosti s ručením omezeným, je rozhodující zásadně jen údaj o rozsahu splnění vkladové povinnosti [ve smyslu § 48 odst. 1 písm. b) z. v. r.], jak je zapsán v obchodním rejstříku. III. Je-li věřiteli v okamžiku výzvy k plnění známo, že některý ze společníků společnosti s ručením omezeným poskytl (jemu či jinému věřiteli) plnění 

Ochrana vlastnického práva; negatorní žaloba; provádění stavby; sousedská práva; stavební řízení, § 1020 zák. č. 89/2012 Sb.

Vlastník pozemku nemůže požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby v těsné blízkosti společné hranice pozemků (§ 1020 o. z.), jestliže stavebník má platný veřejnoprávní titul (např. stavební povolení), a důvody, pro které by stavba neměla být zřizována, mohl vlastník pozemku uplatnit ve veřejnoprávním (stavebním) řízení, avšak neučinil tak. 

Exekuční řízení; prokázání splnění vzájemné povinnosti, § 43 odst. 2 zák. č. 120/2001 Sb.

Listinou uvedenou v § 43 odst. 2 exekučního řádu nemusí být vždy listina podepsaná povinným. Má-li být vzájemná povinnost oprávněného plněna vůči třetí osobě, může naplnění podmínky uvedené v citovaném ustanovení stvrdit i tato třetí osoba. 

Obchodní vedení společnosti; bezdůvodné obohacení, § 192 zák. č. 513/1991 Sb., § 194 odst. 4 zák. č. 513/1991 Sb., § 66 odst. 2 zák. č. 513/1991 Sb., § 2 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb.

Obchodním vedením akciové společnosti je organizování a řízení její běžné podnikatelské činnosti, zejména rozhodování o provozu podniku (závodu) společnosti a s tím souvisejících vnitřních záležitostech společnosti, a to bez ohledu na to, zda je vykonává samo představenstvo společnosti či samostatně představenstvem pověřený člen představenstva anebo třetí osoba. 

Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu; promlčení, § 8 zák. č. 82/1998 Sb.

Podmínka existence nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. je splněna tehdy, bylo-li pravomocné nebo předběžně vykonatelné rozhodnutí zrušeno nebo změněno pro nezákonnost, a to bez ohledu na další průběh řízení, v němž bylo dané rozhodnutí vydáno. Byl-li proti rozhodnutí podán opravný prostředek odkládající právní moc i vykonatelnost rozhodnutí, posuzuje se nezákonnost ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. ve vztahu k pravomocnému rozhodnutí o tomto opravném prostředku. 

Odpovědnost státu za škodu; vysoká škola; ukončení studia; řízení o ukončení studia, § 3 odst. 1 písm. b) zák. č. 82/1998 Sb., § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., § 6 odst. 1 zák. č. 111/1998 Sb.

Za újmu způsobenou výkonem samosprávné působnosti veřejné vysoké školy odpovídá tato veřejná vysoká škola podle obecných předpisů, a nikoliv stát podle zákona č. 82/1998 Sb. 

Exekuční řízení; insolvenční řízení; zpeněžení majetku; odměna insolvenčního správce, § 298 zák. č. 182/2006 Sb., § 337h odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., § 46 odst. 7 zák. č. 120/2001 Sb.

Byl-li majetek tvořící předmět zajištění (zástava) v souladu se zákonem zpeněžen v exekučním řízení a byl-li dosažený výtěžek takového zpeněžení postupem podle § 46 odst. 7 exekučního řádu předán do majetkové podstaty dlužníka, kde má být vydán zajištěnému (zástavnímu) věřiteli, jehož zástavní právo v exekučním řízení zaniklo podle § 337h odst. 1 o. s. ř., nenáleží insolvenčnímu správci dlužníka odměna za zpeněžení předmětu zajištění, kterou by si postupem podle § 298 odst. 2 insolvenčního zákona mohl odečíst od výtěžku zpeněžení předmětu zajištění před jeho vydáním zajištěnému věřiteli. 

Insolvenční řízení; oddlužení; závazky z podnikání, § 149 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/2006 Sb., § 389 zák. č. 182/2006 Sb.

Vznikly-li dluhy z činnosti, v rámci níž dlužník vystupoval při investování na finančních trzích jako zákazník (investor), který hodlá zhodnotit naspořené finanční prostředky obchodováním s investičními nástroji, nejde jen proto o dluhy z podnikání ve smyslu § 389 insolvenčního zákona. Na charakter těchto dluhů nemá vliv ani skutečnost, že dlužník si opakovaně (třikrát) finanční prostředky k investování zapůjčil od třetích osob. 

Pohledávka za majetkovou podstatou; pojistné na sociální zabezpečení; příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; insolvenční řízení; úpadek dlužníka, § 168 odst. 2 písm. e) zák. č 182/2006 Sb., § 203a zák. č. 182/2006 Sb., § 3 odst. 4 zák. č. 589/1992 Sb., § 6 odst. 2 zák. č. 589/1992 Sb., § 13 zák. č. 589/1992 Sb., § 14 odst. 1, 3 zák. č. 589/1992 Sb., § 14 odst. 3 zák. č. 589/1992 Sb., § 14a odst. 1, 3 zák. č. 589/1992 Sb., § 14a odst. 3 zák. č. 589/1992 Sb.

Dlužné pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u osoby samostatně výdělečně činné za dobu předcházející dni, kdy byl zjištěn úpadek dlužníka, nejsou pohledávkami za majetkovou podstatou ve smyslu § 168 odst. 2 insolvenčního zákona. 

Statutární orgán; jednání statutárního orgánu; odpovědnost statutárního orgánu; zástupčí oprávnění, § 163 zák. č. 89/2012 Sb., § 164 zák. č. 89/2012 Sb., § 431 zák. č. 89/2012 Sb., § 440 zák. č. 89/2012 Sb.

Zastoupení právnické osoby členem statutárního orgánu je zastoupením svého druhu (sui generis), na něž nedopadá ani úprava smluvního zastoupení (§ 441 až 456 o. z.), ani úprava zastoupení zákonného (§ 457 až 488 o. z.). Překročí-li člen statutárního orgánu právnické osoby zástupčí oprávnění, anebo zastoupí-li právnickou osobu, ačkoliv k tomu není podle zakladatelského právního jednání oprávněn, může právnická osoba takové jednání dodatečně schválit. Jelikož člen statutárního orgánu není smluvním zástupcem, budou se pravidla pro dodatečné schválení řídit ustanovením § 440 o. z., nikoliv (i) ustanovením § 446 o. z. (výjimku může představovat situace, kdy člen statutárního orgánu bude jednat jako zmocněnec v souladu s § 164 odst. 2 in fine o. z. a překročí plnou moc). Ustanovení § 431 o. z. nelze na překročení zástupčího oprávnění členem statutárního orgánu právnické osoby aplikovat.