Bezdůvodné obohacení; jednání na vlastní nebezpečí; plnění nedluhu; vnucené obohacení; obohacený; ochuzený; majetkový prospěch bez právního důvodu, § 2992 zákona č. 89/2012 Sb., § 2997 odst. 1 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb.

Jednání ochuzeného na vlastní nebezpečí ve smyslu § 2992 o. z. se vyznačuje tím, že ochuzený nemá objektivně žádný opodstatněný důvod spoléhat se na to, že se mu za jeho plnění má od jiné osoby (či osob) něčeho dostat, přesto je jednání ochuzeného na tuto osobu (či osoby) orientováno, a to zpravidla v očekávání majetkové či jiné výhody, protislužby nebo jiného prospěchu jako projevu slušnosti, vděčnosti či společenského uznání apod., jež nelze právně vynutit, aniž by zároveň šlo o vědomé obohacení jiného plněním nedluhu (vnucené obohacení) podle § 2997 odst. 1 věta druhá o. z. Jde o jednání, jež ochuzený činí s celkově nejistým výsledkem. Ochuzený nejedná na vlastní nebezpečí pouze proto, že poskytuje obohacenému majetkový prospěch bez právního důvodu. 

Náhrada škody; náhrada újmy; náhrada nemajetkové újmy; duševní útrapy; náhrada při újmě na přirozených právech člověka; druhotná oběť; osoba blízká; peněžitá náhrada nemajetkové újmy; moderace, § 2959 zákona č. 89/2012 Sb.

Rozvoj duševního onemocnění u pozůstalého (druhotné oběti) v důsledku úmrtí blízkého člověka je důvodem pro přiměřené zvýšení peněžité náhrady nemajetkové újmy podle § 2959 o. z., a to při respektování právně významných kritérií a pravidel pro rozhodování o její výši. 

Nájem prostoru sloužícího k podnikání; výpověď z nájmu nebytových prostor; smlouva o nájmu; neplatnost právního jednání; oprávněnost výpovědi, § 2314 zákona č. 89/2012 Sb., § 1763 zákona č. 89/2012 Sb., § 2212 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., § 2205 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., § 2232 zákona č. 89/2012 Sb., § 1980 zákona č. 89/2012 Sb.

Ustanovení § 2314 o. z. je ustanovením dispozitivním; je-li jeho použití vyloučeno dohodou smluvních stran, lze výpovědní důvod zpochybnit bez časového omezení a lze jej zkoumat jako předběžnou otázku i v jiných sporech (např. ve sporu o dlužné nájemné a vyklizení). Smlouva o nájmu není neplatná jen proto, že stejná věc byla pronajata více smlouvami několika nájemcům. 

Náhrada nemajetkové újmy; náhrada nemajetkové újmy na zdraví; náhrady při ublížení na zdraví a při usmrcení; zdravotní péče; generální prevenční povinnost; zakročovací povinnost, § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., § 2901 zákona č. 89/2012 Sb., § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., § 2918 zákona č. 89/2012 Sb.

Závěr, že poskytovatel zdravotní péče ve vztahu k pacientovi porušil generální prevenční povinnost (§ 2900 o. z.) či zakročovací povinnost (§ 2901 o. z.), se může týkat jen vedlejších či podpůrných činností, které nemají charakter individuálních léčebných postupů, u nichž je náležitá péče popsána odbornou literaturou či profesními standardy. 

Neplatnost právního jednání; neúčinnost právního jednání; společník; společnost s ručením omezeným; veřejný pořádek; započtení pohledávky; písemná forma právního jednání; úřední ověření podpisu, § 13 zákona č. 90/2012 Sb., § 580 zákona č. 90/2012 Sb., § 588 zákona č. 90/2012 Sb., § 1 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., § 234 zákona č. 182/2006 Sb., § 241 zákona č. 182/2006 Sb., § 241 odst. 5 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb.

Výraz „zjevně“, užitý v § 588 o. z. nevyjadřuje požadavek na určitý stupeň intenzity narušení veřejného pořádku posuzovaným právním jednáním, nýbrž toliko zdůrazňuje, že narušení veřejného pořádku musí být zřejmé, jednoznačné a nepochybné. Podle § 1 odst. 2 části věty před středníkem o. z. jsou zakázána (nepřípustná) pouze taková ujednání, která odporují smyslu a účelu určité právní normy, bez ohledu na to, zda tímto smyslem a účelem je ochrana veřejného pořádku, dobrých mravů, či jiných – v § 1 odst. 2 o. z. výslovně nezdůrazněných – hodnot. Proto je vždy třeba posuzovat, zda odchylné ujednání jde proti smyslu a účelu dané právní normy, či zda tento smysl a účel zachovává, byť tak činí prostřednictvím odchylné – autonomní – úpravy. Ustanovení § 13 z. o. k. patří mezi právní normy chránící veřejný pořádek. Je-li v důsledku nedodržení požadavku na písemnou formu právního jednání a úřední ověření podpisu jednajícího společníka narušen veřejný pořádek, je toto jednání neplatné; soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). 

Společné jmění manželů; cena věci; vypořádání společného jmění manželů, § 740 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění od 1. 1. 2014

Při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu. 

Konkurs; daň z přidané hodnoty; pohledávka státu; insolvenční řízení; zpeněžování; výtěžek zpeněžení majetkové podstaty, § 167 zákona č. 182/2006 Sb., § 168 zákona č. 182/2006 Sb., § 229 odst. 3 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., § 298 zákona č. 182/2006 Sb., § 305 zákona č. 182/2006 Sb., § 2 zákona č. 235/2004 Sb., § 4 zákona č. 235/2004 Sb., § 108 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., § 159a zákona č. 99/1963 Sb., § 167 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., § 331 zákona č. 99/1963 Sb., § 337a zákona č. 99/1963 Sb.

I. U dlužníka, který je plátcem daně z přidané hodnoty, je při zpeněžení předmětu zajištění, který tvoří „obchodní majetek“ dlužníka, obsažena v „prodejní ceně“ i daň z přidané hodnoty. Nejde o částku určenou k uspokojení pohledávky zajištěného věřitele jako součást tzv. čistého výtěžku zpeněžení předmětu zajištění. Částka odpovídající dani z přidané hodnoty není ani nákladem spojeným se zpeněžením předmětu zajištění a nepodléhá proto zákonnému limitu dle § 298 odst. 4 insolvenčního zákona. II. Dokud není částka odpovídající v dosaženém výtěžku zpeněžení dani z přidané hodnoty odvedena (postupem dle § 108 odst. 4 zákona o dani z přidané hodnoty), jde v neuhrazeném rozsahu o daňovou pohledávku státu 

Incidenční spory; odporovatelnost; osoba blízká; zvýhodňující právní úkon; neúčinnost zvýhodňujícího právního úkonu, § 22 zákona č. 89/2012 Sb., § 13 zákona č. 90/2012 Sb., § 79 zákona č. 90/2012 Sb., § 241 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb.

Učinil-li dlužník coby obchodní korporace ovládaná jediným společníkem zvýhodňující právní jednání ve prospěch jiné obchodní korporace ovládané stejným jediným společníkem, jenž byl současně jediným jednatelem obou obchodních korporací, pak šlo ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 o. z. a § 241 odst. 2 insolvenčního zákona o právní jednání ve prospěch osoby dlužníku blízké. Pravidlo obsažené v ustanovení § 13 z. o. k. se nepoužije na smlouvy uzavřené mezi dvěma jednočlennými společnostmi zastoupenými stejným jediným společníkem. 

Insolvenční řízení; insolvenční návrh; insolvenční rejstřík; úpadek; výkaz stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity; výzva k předložení výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity; mezera krytí; domněnka platební schopnosti; domněnka platební neschopnosti; předlužení; přechodná ustanovení, § 3 zákona č. 182/2006 Sb., § 104 zákona č. 182/2006 Sb., § 128 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., § 131 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., čl. II zákona č. 64/2017 Sb.

I. Při projednání insolvenčního návrhu podaného věřitelem může soud ve smyslu § 131 odst. 2 insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. července 2017 prodloužit dlužníku lhůtu 14 dnů počítanou od okamžiku zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku, stanovenou k předložení výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity pro účely § 3 odst. 3 insolvenčního zákona, jen na základě rozhodnutí vydaného před uplynutím této lhůty a za současného naplnění předpokladu, že dlužník předtím o prodloužení této lhůty požádal a žádost řádně odůvodnil důvody hodnými zvláštního zřetele. II. K výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity předloženému dlužníkem při projednání insolvenčního návrhu podaného věřitelem pro účely § 3 odst. 3 insolvenčního zákona lze přihlédnout, předložil-li jej dlužník ve lhůtě určené ve včasné výzvě insolvenčního soudu vydané dle § 128 odst. 3 insolvenčního zákona. Výzva insolvenčního soudu dle § 128 odst. 3 insolvenčního 

Církev; náboženská společnost; majetková křivda; zmírnění křivd; restituce; naturální restituce; územně plánovací dokumentace; pozemek určený k zastavění veřejně prospěšnou stavbou dopravní nebo technické infrastruktury; výzva k vydání majetku; výzva k vydání věci; výzva k 0vydání nemovitosti; vydání věci in natura, § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., § 4 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., §5 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb., § 9 odst. 1 a 2 zákona č. 428/2012 Sb., § 12 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., § 2 odst. 1 písm. k) bod 1. zákona č. 183/2006 Sb., § 170 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.

Za okamžik rozhodný pro posouzení obsahu územně plánovací dokumentace (zda vymezuje pozemek určený k zastavění veřejně prospěšnou stavbou dopravní nebo technické infrastruktury) se z hlediska naplnění uvedené podmínky výlukového důvodu upraveného v ustanovení § 8 odst. 1 písm. f) zákona č. 428/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, považuje okamžik doručení výzvy oprávněné osoby k vydání takového majetku osobě povinné.