Služebnost; věc cizí; zatížení věci; promlčení; zrušení služebnosti rozhodnutím soudu; přiměřená náhrada, § 611 zákona č. 89/2012 Sb., § 618 zákona č. 89/2012 Sb., § 633 zákona č. 89/2012 Sb., § 980 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., § 1299 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.

Ruší-li soud služebnost, která je ke dni jeho rozhodnutí již promlčena, není zásadně namístě přiznávat oprávněnému ze služebnosti náhradu za její zrušení. 

Insolvenční řízení; žaloba pro zmatečnost; zmeškání lhůty; doručování; doručování vyhláškou; zastoupení, § 20 zákona č. 182/2006 Sb., § 71 zákona č. 182/2006 Sb., § 74 zákona č. 182/2006 Sb., § 75 zákona č. 182/2006 Sb., § 96 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., § 252 zákona č. 182/2006 Sb., § 229 o. s. ř., § 232 o. s. ř., § 234 o. s. ř., § 235 o. s. ř., § 4 zákona č. 300/2008 Sb., § 5 zákona č. 300/2008 Sb., § 138 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb.

Tam, kde v případech uvedených v § 229 odst. 1 a 2 o. s. ř. rozhodl odvolací soud, lze podat žalobu pro zmatečnost buď jen proti jeho rozhodnutí, nebo rovněž proti rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže trpí zmatečností; rozhodnutí soudu prvního stupně však nelze napadnout samostatně, neboť jeho právní moc (jako jedna z podmínek pro podání žaloby pro zmatečnost) se odvíjí (až) od rozhodnutí odvolacího soudu. V řízení o žalobě pro zmatečnost soud samostatně nerozhoduje (způsobem uvedeným v § 95 o. s. ř.) o přípustnosti „rozšiřování“ tvrzených důvodů zmatečnosti; s tím, zda později (v průběhu řízení o již podané žalobě) uplatněné důvody zmatečnosti jsou včasné, se vypořádá v důvodech rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost. Osoba, která podává 

Rozhodčí řízení; rozhodčí doložka; rozhodce; nezávislost; nestrannost; podjatost; podnikatel; právní styk; poctivost; dobrá víra; neplatnost právního jednání, § 7 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., § 580 o. z., § 588 o. z.

Nedostatek nezávislosti či nestrannosti rozhodce nebo osoby určující rozhodce nezpůsobuje sám o sobě neplatnost samotné rozhodčí doložky uzavřené mezi podnikateli v době od 1. 1. 2014. Nedostatek nezávislosti či nestrannosti osoby, která podle takové rozhodčí doložky má určit rozhodce, se nepresumuje, ale je předmětem dokazování; to platí i tehdy, jde-li i o tzv. arbitrážní centra.  

Úpadek; reorganizace; reorganizační plán; dlužník; zajištěný věřitel; poškození věřitele; nepoctivý záměr, § 148 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., § 149 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., § 150 zákona č. 182/2006 Sb., § 151 zákona č. 182/2006 Sb., § 326 odst. 1 a 2 zákona č. 182/2006 Sb., § 316 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb.

Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem již v době, kdy insolvenční soud vydává rozhodnutí o úpadku dlužníka, důvodně předpokládat, že dlužníkem podaným návrhem na povolení reorganizace je sledován nepoctivý záměr, insolvenční soud návrh na povolení reorganizace zamítne podle § 326 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona bez zřetele k tomu, že dlužník s takovým návrhem předložil reorganizační plán přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů, počítanou podle výše jejich pohledávek, a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů, počítanou podle výše pohledávek (srov. § 148 odst. 2 insolvenčního zákona). Možnost prohlásit (u podmíněně přípustné reorganizace) konkurs na majetek dlužníka proto, že dlužník sleduje (včasným) návrhem na povolení reorganizace nepoctivý záměr [§ 326 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona], by insolvenční soud neměl jen tehdy, kdyby poté, co rozhodnutí o tomto návrhu odložil 

Nekalá soutěž; klamavá reklama; klamavé označení; způsobilost oklamat; soutěžitel; zákazník; hospodářská soutěž, dobré mravy hospodářské soutěže; obchodní styk; distribuce, § 2976 odst. 1 o. z., § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 110/1997 Sb., § 3 odst. 4 písm. a) zákona č. 58/2018 Sb., čl. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006, čl. 7 odst. 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), č. 1169/2011

Z pouhého zjištění, že výrobky, jež mají veřejnoprávní povahu doplňků stravy, jsou v hospodářském styku označovány informacemi o vlivu těchto výrobků na zdraví člověka, nelze učinit závěr, že uvádění takto označených výrobků na trh je ve smyslu § 2976 odst. 1 o. z. jednáním v rozporu s dobrými mravy soutěže způsobilým klamat zákazníky. Porušení právních předpisů o označování doplňků stravy informacemi o vlivu těchto výrobků na zdraví člověka je jednáním v nekalé soutěži, jde-li o jednání v hospodářském styku, jež představuje porušení dobrých mravů soutěže a současně je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům. Způsobilost tohoto jednání přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům přitom nemusí být výlučně důsledkem klamání zákazníků. 

Ochrana osobnosti; právo na čest; neoprávněný zásah; nemajetková újma; odpovědnost státu za škodu; nesprávný úřední postup; osoba veřejně známá; presumpce neviny, § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., § 31a zákona č. 82/1998 Sb., čl. 6 sdělení č. 209/1992 Sb., čl. 38 odst. 2 zákona č. 2/1993 Sb.

Právo na projednání věci v přiměřené době, které je obsahově shodné s právem na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základní práv a svobod, mají i účastníci správních řízení, na něž dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, nebo jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda, a to bez ohledu na to, zda na dané správní řízení navazoval soudní přezkum. 

Společné jmění manželů; bezpodílové spoluvlastnictví; majetkové poměry manželů; zánik společného jmění manželů; dispartita podílů; pořízení majetku; smlouva o půjčce, § 143 obč. zák.

Majetkové hodnoty, které jeden z manželů získal jako plnění ze závazkového právního vztahu, jehož rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů a který převzal bez souhlasu druhého, jsou součástí společného jmění manželů; součástí společného jmění nejsou dluhy, které pro něj ze závazkového právního vztahu vyplývají. Byly-li na pořízení majetkových hodnot ve společném jmění manželů použity prostředky opatřené takovým závazkem jen jednoho z manželů, který není součástí společného jmění manželů a který je povinen splnit jen zavázaný manžel po zániku manželství, nezakládá tato skutečnost při zániku společného jmění manželů nárok na vypořádání vnosu z odděleného majetku na společný majetek. K výlučnému závazku manžela, který takto majetkové hodnoty ve prospěch společného jmění manželů opatřil, může soud přihlédnout při vypořádání společného jmění manželů, např. při úvaze o disparitě podílů. 

Spoluvlastnictví; spoluvlastnický podíl; předkupní právo; převod vlastnického práva k nemovitosti; kupní smlouva, § 1124 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.

Předkupní právo spoluvlastníků podle § 1124 odst. 1 o. z., ve znění účinném do 31. 12. 2017, bylo omezeno pouze na ty případy, ve kterých bylo spoluvlastnictví jako majetkové společenství nově založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností. 

Správa společné věci; běžná správa; správce; péče o společnou věc; spoluvlastnictví; zastoupení; příkaz; běžný účet, § 237 o. s. ř., § 241a o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř., § 243e odst. 1 o. s. ř., § 22 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013, § 139 odst. 2 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013, § 436 o. z., § 1128 o. z., § 1135 o. z., § 1400 o. z., § 2435 o. z., § 2662 o. z.

Jedná-li správce společné věci jako nepřímý zástupce spoluvlastníků, svým jménem uzavírá ohledně správy společné věci smlouvy s třetími osobami a plnění z těchto smluv dále poskytuje spoluvlastníkům, je vůči jednotlivým spoluvlastníkům aktivně legitimován k vymáhání toho, co jsou povinni zaplatit za takto poskytnutá plnění (služby, dodávky vody, energií apod.) 

Ochrana osobnosti; právo na čest; neoprávněný zásah; nemajetková újma; odpovědnost státu za škodu; nesprávný úřední postup; osoba veřejně známá; presumpce neviny, § 11 obč. zák., § 13 obč. zák., § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb.

Veřejný projev člena vlády učiněný v rámci jeho pravomoci, jímž byla porušena presumpce neviny, je nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., který zakládá povinnost státu odčinit nemajetkovou újmu dotčené osobě. Presumpci neviny porušuje vyjádření veřejného činitele, že osoba obviněná z trestného činu (či jen podezřelá) je vinná, předtím než jí vina byla prokázána zákonným způsobem. Z tohoto pohledu je zásadní rozdíl mezi tvrzením, že někdo je pouze podezřelý ze spáchání trestného činu, a jasným prohlášením, že se dotyčná osoba dopustila daného činu, aniž by byla pravomocně odsouzena.