Předběžné opatření; náhrada škody; odpovědnost za škodu; prevenční povinnost; označení výrobku; distribuce; propagace, § 77a odst. 1 o. s. ř., § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

2. 6. 2021 Jestliže soud vyhověl žalobě nebo jinému návrhu ve věci samé, nezakládá odpovědnost navrhovatele předběžného opatření za škodu nebo jinou újmu předběžným opatřením vzniklou jen to, že předběžné opatření předtím zaniklo právní mocí zamíta 

Společenství vlastníků jednotek; veřejný rejstřík; námitky; zápis do veřejného rejstříku; datové schránky; uznávaný elektronický podpis; doručování, § 22 zákona č. 304/2013 Sb., § 120 zákona č. 304/2013 Sb., § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř., § 5 zákona č. 300/2008 Sb., § 8 zákona č. 300/2008 Sb., § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.

Fyzická osoba, oprávněná jednat jménem právnické osoby podle § 21 o. s. ř. (ve spojení s § 120 z. v. r.) může jménem právnické osoby učinit elektronické podání podle § 22 z. v. r. i ze své datové schránky (z datové schránky fyzické osoby podle § 8 odst. 1 zákona o elektronických úkonech). V takovém případě je podání podepsáno touto fyzickou osobou (§ 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech); je-li přitom z podání zřejmé, že je činí jménem právnické osoby např. jako předseda jejího statutárního orgánu [§ 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.], jde o podání této právnické osoby učiněné a podepsané fyzickou osobou oprávněnou jednat za dotčenou právnickou osobu. 

Reorganizace; reorganizační plán; souhlas věřitelů; konkurs; roční obrat; účetnictví, § 1d odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., § 316 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb.

Zvláštním právním předpisem ve smyslu ustanovení § 316 odst. 4 insolvenčního zákona se rozumí zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Jestliže poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu bylo u dlužníka delší 1 roku, postupuje insolvenční soud při zkoumání přípustnosti reorganizace pro účely určení celkového ročního úhrnu čistého obratu dlužníka podle ustanovení § 1d odst. 2 zákona o účetnictví. 

Započtení pohledávky; námitka započtení; zánik závazku; právní jednání; výklad právních jednání; relativní neplatnost, § 1987 zák. č. 89/2012 Sb., § 556 zák. č. 89/2012 Sb., § 97 zák. č. 99/1963 Sb. a § 98 zák. č. 99/1963 Sb.

I. Nejistou nebo neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla pohledávka, která je co do základu a (nebo) výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. II. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li taková pohledávka „jistá a určitá“, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pohledávka, proti které je započítáváno, nezanikne). 

Právo Evropské unie; eurokonformní výklad; odměna za práci; odpovědnost státu za škodu; náhrada škody; škoda, Úmluva 111/2009 Sb. m. s., § 8 zákona č. 82/1998 Sb.

Česká republika odpovídá za újmu způsobenou porušením práva Evropské unie rozhodnutím Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, i když takové rozhodnutí nebylo pro nezákonnost zrušeno, jestliže: a) cílem porušeného unijního předpisu je přiznání práv jednotlivcům, b) porušení je dostatečně závažné, přičemž z důvodu zvláštní povahy funkce soudu je stát odpovědný jen ve výjimečném případě, kdy soudní rozhodnutí porušilo použitelné právo zjevným způsobem, a c) mezi porušením unijního předpisu a škodou existuje příčinná souvislost; tyto předpoklady musí být splněny kumulativně. 

Předběžná otázka; právo Evropské unie; výklad unijního práva; odpovědnost státu za škodu; náhrada škody; škoda, čl. 267 bod 3 Smlouvy o fungování Evropské unie publikované jako oznámení 2012/C 326/01

Odpovědnost státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením práva Evropské unie soudem, proti jehož rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, může být založena výhradně rozhodnutím obecného soudu, nikoli rozhodnutím Ústavního soudu v řízení o ústavní stížnosti. 

Náhrada škody; škoda; moderace náhrady škody soudem; objektivní odpovědnost; opatření k předcházení škodám, § 2918 zákona č. 89/2012 Sb., § 2953 zákona č. 89/2012 Sb., § 55 odst. 1 zákona č. 449/2001 Sb.

Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud přiměřeně snížit náhradu škody podle § 2953 odst. 1 o. z. i tehdy, je-li škůdcem právnická osoba. 

Náhrada škody; ušlý zisk; kupní smlouva; smlouva o smlouvě budoucí; porušení smluvní povinnosti; následná nemožnost plnění; zánik závazku, § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., § 1787 zákona č. 89/2012 Sb., § 2006 zákona č. 89/2012 Sb.

Zanikla-li smlouva o smlouvě budoucí pro nemožnost plnění podle § 2006 o. z. z důvodu na straně budoucího prodávajícího, nemůže se budoucí kupující domáhat uzavření kupní smlouvy podle § 1787 o. z.; má však právo požadovat náhradu škody, která mu vznikla porušením smluvní povinnosti (§ 2913 o. z.). 

Exekuce; prodej nemovité věci; veřejná dražba; rozdělení společné věci; vypořádání spoluvlastnictví; spoluvlastnický podíl; souběžně probíhající výkon rozhodnutí, § 1147 zákona č. 89/2012 Sb., § 348 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., zákon č. 119/2001 Sb.

Zahájení a provedení exekuce prodejem nemovité věci po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nařízením jejího prodeje nebrání dříve zahájená exekuce prodejem spoluvlastnického podílu na této nemovité věci. Provedení exekuce prodejem nemovité věci má v takovém případě přednost; postup podle zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů, se neuplatní. Prodejem věci ve veřejné dražbě ve smyslu ustanovení § 1147 o. z. se rozumí též postup podle § 348 o. s. ř. 

Pozůstalost (o. z.); zůstavitel; zastavení řízení; stát; vydání majetku; majetek nepatrné hodnoty, § 154 zákona č. 292/2013 Sb.

V situaci, kdy tomu, kdo se postaral o pohřeb zůstavitele, nelze majetek bez hodnoty nebo majetek nepatrné hodnoty pro jeho nesouhlas vydat a bylo by v zásadě na místě projednání pozůstalosti, lze uvážit, zda by náklady státu a náklady účastníků řízení vzniklé se zjišťováním dědiců a s vlastním projednáním pozůstalosti nebyly výrazně nepřiměřené hodnotě a charakteru zůstavitelem zanechaného majetku. Případný závěr o výrazném nepoměru mezi majetkem, který by měl být projednán, a finanční a časovou náročností dalšího řízení o pozůstalosti, může vést k aplikaci ustanovení § 154 z.ř.s., přičemž tím, komu bude majetek bez hodnoty nebo majetek nepatrné hodnoty vydán, může být i stát.