Vyloučení soudce, § 30 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 31 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

Jestliže soud již rozhodl o opravném prostředku obviněného (např. o stížnosti proti usnesení soudu prvního stupně o jeho vzetí do vazby), bylo tímto rozhodnutím řízení ve věci opravného prostředku ukončeno. Pokud obviněný poté podá námitku podjatosti vůči soudcům, kteří o tomto opravném prostředku rozhodovali, soud o této námitce nerozhoduje postupem podle § 31 tr. ř., ale obviněného jen vyrozumí, že námitku podjatosti podle § 30 tr. ř. nelze vznést proti soudcům (soudci), kteří ve věci již rozhodli. 

Evropský zatýkací rozkaz, § 205 odst. 2 zákona č. 104/2013 Sb.

Překážkou, pro kterou nelze rozhodnout o předání na základě evropského zatýkacího rozkazu podle § 205 odst. 2 z. m. j. s., nemůže být skutečnost, že orgány vyžadujícího státu činné v trestním řízení dosud neučinily žádný pokus o kontakt s vyžádaným. 

Krádež, okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, nouzový stav, § 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 17 písm. b) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže spočívající v tom, že čin byl spáchán za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ [§ 205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku], může být naplněn tím, že pachatel se dopustil krádeže v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího epidemii onemocnění COVID-19. Nestačí zde ovšem jen časová a místní souvislost spáchaného činu s takovou událostí, ale je nutná i určitá věcná souvislost s ní, tedy že se tato událost konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu krádeže. Uvedený vztah bude dán např. tehdy, jestliže zmíněná událost nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku a k jejímu řešení umožnily či usnadnily pachateli spáchání trestného činu, nebo pokud pachatel počítal s tím, že mu to umožní uniknout jeho odhalení a dopadení, anebo svůj čin zaměřil přímo proti těmto opatřením a omezením, aby je mařil či ztěžoval apod. Samotné vyhlášení 

Provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence, úmysl, vojenský materiál, zabrání věci, zavinění, zúčastněná osoba, § 265 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 15 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 101 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 42 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

I. Vojenským materiálem ve smyslu § 265 odst. 1 tr. zákoníku o trestném činu provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence zásadně není znehodnocená a neaktivní munice po její předchozí delaboraci a označená znehodnocovací značkou. II. Jestliže se obviněný důvodně spoléhal na správnost odborného názoru příslušné autority (např. názor Vojenského technického ústavu na charakter určitého materiálu), že věc, s níž nakládal, není vojenským materiálem, aniž by o tom byly pochybnosti odůvodněné konkrétními okolnostmi, nelze zpravidla dovodit jeho úmyslné zavinění ve vztahu k uvedenému normativnímu znaku, i kdyby se dodatečně zjistilo, že takovou věc lze považovat za vojenský materiál. III. O zabrání věci 

Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, poškození věřitele, zřízení zástavního práva správcem daně, § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 222 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva podle § 170 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, ve znění pozdějších předpisů, není rozhodnutím, které podléhá výkonu rozhodnutí, a proto ani nelze zmařit jeho výkon ve smyslu § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Rozhodnutím, jehož výkon je možno zmařit a naplnit tím skutkovou podstatu přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, je až rozhodnutí soudu o nařízení prodeje zástavy podle § 358 odst. 1 z. ř. s. Proto se zástavní dlužník (vlastník zástavy), který prodá takovou zástavu, aniž by byl soudem nařízen její prodej, nedopustí uvedeného přečinu. Není však vyloučeno posoudit toto jednání jako jiný trestný čin, například přečin poškození věřitele podle § 222 tr. zákoníku. 

Usmrcení z nedbalosti, § 143 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 143 odst. 2 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Trestný čin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 tr. zákoníku může spáchat i řidič motorového vozidla, který v důsledku nedostatečného sledování silničního provozu a překročení nejvyšší povolené rychlosti narazil do jiného motorového vozidla stojícího v tomtéž jízdním pruhu a usmrtil jeho řidiče, který se v důsledku poruchy tohoto motorového vozidla pohyboval u něj. Trestní odpovědnost pachatele zde není vyloučena tím, že stojící motorové vozidlo nebylo řádně označeno jako překážka silničního provozu a že jeho řidič neměl na sobě oděvní doplňky s označením z retroreflexního materiálu. Zcela bez významu je, že usmrcený řidič, který byl držitelem platného řidičského oprávnění, neměl potvrzení o zdravotní způsobilosti k řízení motorového vozidla. 

Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, rozhlasový a televizní poplatek, § 240 odst. 1 písm. tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Jinou podobnou povinnou platbou ve smyslu § 240 odst. 1 tr. zákoníku je i rozhlasový a televizní poplatek podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 

Domovní prohlídka, důkaz, ohledání, právo na spravedlivé soudní řízení, právo na spravedlivý proces, § 113 odst. 1 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 82 odst. 1 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), § 83 tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.), čl. 6 předpisu č. 209/1992 Sb.

Jestliže policejní orgán v přípravném řízení obdržel před vstupem do obydlí (např. hotelového pokoje) souhlas jeho uživatelů k tomu, aby v tomto obydlí provedl úkon trestního řízení spočívající v ohledání obydlí nebo jeho části jako místa činu (§ 113 odst. 1 tr. ř.), nelze samotné provedení tohoto úkonu považovat za nezákonné, a to především z důvodu uděleného souhlasu ve smyslu čl. 12 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pokud policejní orgán v obydlí při ohledání místa činu (§ 113 odst. 1 tr. ř.) provedl rovněž úkony typické pro domovní prohlídku (např. přemisťování věcí, odkrývání doposud skrytých prostor a nahlížení do nich), pro jejíž provedení však nebyly splněny zákonné podmínky (§ 83 odst. 1 tr. ř.), je třeba tímto způsobem zajištěné důkazy, pokud nebyly dobrovolně vydány 

(Bez anotace) Nahrazení vazby peněžitou zárukou, § 73a odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 5 tr. ř.

K rozhodnutí podle § 73a odst. 1 tr. ř., že složená peněžitá záruka, jejíž přijetí bylo podle § 73a odst. 2 písm. a) tr. ř. státním zástupcem shledáno přípustným, se nepřijímá a obviněný se nepropouští z vazby na svobodu, protože v mezičase vyšly najevo nové skutečnosti odůvodňující např. rozšíření vazebních důvodů o koluzní vazbu podle § 67 písm. b) tr. ř., je v přípravném řízení příslušný soud (soudce). Státní zástupce v takovém případě ani nemůže rozhodnout podle § 73a odst. 5 tr. ř. o zrušení již složené peněžité záruky, neboť vydání takového rozhodnutí předpokládá, že obviněný se nenachází ve vazbě. 

Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, poškození věřitele, § 222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

Ke spáchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku je třeba, aby došlo ke zmaření nebo podstatnému ztížení výkonu rozhodnutí, a to určitým nakládáním s věcí, které se týká takové rozhodnutí (např. exekuční příkaz). V případě, že obviněný nakládal s věcí, které se netýká vydaný exekuční příkaz, nemohl naplnit skutkovou podstatu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. V úvahu však připadá jeho odpovědnost např. za trestný čin poškození věřitele podle § 222 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jestliže v postavení dlužníka zcizil věc použitelnou k uspokojení pohledávky věřitele, které tím alespoň zčásti zmařil.