Jak hodnotíte nedávné změny v úpravě obchodních korporací? Na co je podle vás třeba obzvláště pamatovat? A uvítali byste ještě další posuny?

Měsíčník Lawyers & Business oslovil s výše formulovanými otázkami renomované advokátní kanceláře. Odpovědi publikoval ve svém dubnovém tištěném čísle. Je předpoklad, že se brzy v kompletní podobě objeví též na serveru www.lawyersandbusiness.cz
Změny zákona o obchodních korporacích hodnotíme převážně pozitivně, především pak novou úpravu monistického systému řízení akciové společnosti, která zachová jako volený orgán pouze správní radu a nepočítá již s funkcí statutárního ředitele. A dále zejména ty změny, které posilují smluvní svobodu zakladatelů, resp. společníků společností, například rozvolnění regulace zákazu konkurence, úpravu akcií s tzv. vysílacím právem atd. Kladně hodnotíme i novou úpravu zvláštních povinností při úpadku obchodních korporací, která posiluje ochranu věřitelů a upřesnění pravidel úpravy podnikatelských seskupení.
Tyto „nové“ možnosti však současně kladou zvýšené požadavky na společnosti. Pokud společnost například vydá akcie s vysílacím právem do dozorčí rady je třeba pamatovat na zákonné omezení počtu takto vyslaných členů dozorčí rady, a to při změnách počtu členů dozorčí rady jako celku či v případě, kdy část členů dozorčí rady volí zaměstnanci. Pokud bude obchodní korporace členem voleného orgánu kapitálové společnosti či družstva musí pamatovat na to, že do 3 měsíců od vzniku funkce musí určit jediného svého zástupce, který ji bude ve voleném orgánu zastupovat, a nechat jej zapsat do obchodního rejstříku, jinak jí funkce ze zákona zanikne. To je významné i z pohledu jednání se třetími osobami, pokud by právnická osoba byla členem statutárního orgánu kapitálové společnosti a družstva. Atd. Ne nepodstatným zpřísněním pro některé obchodní korporace prošla i úprava rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů. Nerespektování stanovených pravidel bude zpravidla znamenat povinnost přijaté plnění vrátit. Dále je třeba poukázat na nově stanovený zákaz obchodním korporacím poskytovat bezúplatné plnění společníkům a osobám jim blízkým (kromě zákonem výslovně stanovených výjimek).
Novela na druhou stranu přináší a bezpochyby ještě přinese nové výkladové problémy. Otevírá například otázku, zda je možné zřídit jiná věcná práva než právo zástavní k (vtěleným) akciím, zaknihovaným akciím a kmenovým listům. Nevyřešených zůstala rovněž řada výkladových problémů v úpravě osobních společností (např. úprava komanditní sumy, působnost k obchodnímu vedení, standard péče členů statutárního orgánu atd.). Zákon o obchodních korporacích nabyl účinnosti k 1. lednu 2014 jako součást rekodifikace soukromého práva. S ohledem na rozsah změn se dalo předpokládat, že nová úprava nebude bez chyb a objeví se nejasné či neupravené situace, které bude třeba novelizací během následujících let vyřešit. Rád bych proto ocenil velmi dobrou práci
Nejvyššího soudu, který od samotné účinnosti zákona o obchodních korporacích poměrně rychle řešil a odstraňoval kvalitními soudními rozhodnutími nejasná ustanovení, a přispěl tak k vyšší právní jistotě adresátů právních norem.
Na to pak navázala i novela, když se její autoři nechali ve velké míře inspirovat judikaturou
Nejvyššího soudu, a „legislativně tak potvrdili“ jeho rozhodnutí. V tomto duchu tak novela například upřesňuje rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů. Tím opět došlo k dalšímu zvýšení právní jistoty.
Vedle těchto zpřesnění zavádí novela ale také některé zásadnější změny. Tou nejviditelnější (ale zdaleka ne jedinou, viz materiál Průvodce korporátním světem po novele na webových stránkách Havel & Partners) je změna koncepce monistického systému řízení akciové společnosti, kdy monistický systém bude mít konečně skutečně jen jeden volený orgán, a tím je správní rada. Důrazně tak doporučujeme všem těmto akciovým společnostem, aby provedly příslušné kroky spočívající v revizi stanov a úpravě zápisů v obchodním rejstříku nebo se obrátily na své právní zástupce.
Jakkoliv se vždy najde prostor pro zlepšení, domnívám se, že po této rozsáhlé novele bude vhodnější nerealizovat další zásahy, aby se mohli adresáti právních norem seznámit s aktuálním stavem. Rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích, která nabyla účinnosti 1. ledna 2021, tedy jen několik let po účinnosti samotného zákona, pomohla odstranit některé nejasnosti. Přináší ale také novou právní úpravu nebo dosavadní úpravu výrazně mění a s tím bohužel opět nastává nejistota ohledně výkladu některých ustanovení zákona.
Z významných změn je nutné pamatovat na úpravu pravidel pro rozdělení a výplatu zisku a jiných vlastních zdrojů, která byla sjednocena pro oba typy kapitálových společností a pro všechny druhy zdrojů společností. Zásadní otázky přináší také nové ustanovení o zákazu bezúplatných plnění. Praktické problémy přinesla úprava monistického systému v akciových společnostech, která odstranila institut statutárního ředitele a statutárním orgánem se stala správní rada. V souvislosti s tím došlo k automatickému výmazu statutárních ředitelů z obchodního rejstříku a některé společnosti se prakticky ocitly bez osob, které jsou za ně schopny jednat. Právnické osoby, jež jsou členem voleného orgánu kapitálové společnosti, nově nesmí zapomenout zmocnit fyzickou osobu, aby je v orgánu zastupovala, jinak jejich funkce zanikne. Upraveny byly také úpadkové delikty a postavení faktických a stínových vedoucích společností a došlo k posunu k materiálnímu pojetí při povinném schvalování převodu majetku společností – nově části jmění místo dřívější části závodu.
Uvítali bychom především čas na usazení novely v praxi a následně odstranění nepřesností technickou novelou zákona.
Jelikož je novela zákona o obchodních korporacích účinná velmi krátce, je zatím předčasné hodnotit, jak se jednotlivé změny projeví v praxi. Nejsem ale přesvědčen o tom, zda byla takto rozsáhlá novela relativně nového předpisu skutečně nutná a nakolik se podařilo naplnit její deklarovaný účel, tj. zejména odstranit některé výkladové nejasnosti, snížit regulatorní zátěž podnikatelů, zvýšit právní jistotu nebo zajistit větší transparentnost organizačních struktur kapitálových společností.
Oceňuji některá dílčí zjednodušení a možnosti, které novela zavedla, jako je výjimka z povinnosti splácet peněžitý vklad na zvláštní bankovní účet nebo možnost, aby se valných hromad vedle akcionáře účastnila i další osoba. Pozitivně také vnímám změny vyjasňující některé výkladové problémy, např. při výplatách podílů na zisku. Jiné změny, jako třeba výslovný zákaz poskytování bezúplatných plnění společníkům a jejich osobám blízkým, ale dle mého názoru naopak povedou k novým nejasnostem a bude nutné počkat na to, jak se s nimi vypořádá judikatura.
Z praktického pohledu bych upozornil zejména na změny v úpravě povinností a odpovědnosti členů statutárních orgánů v případě úpadku nebo na změny, ke kterým došlo v úpravě monistického systému u akciových společností. Do budoucna bych preferoval spíše méně změn. Domnívám se ale, že je tu pořád značný prostor k dalšímu snižování regulatorní zátěže a k odstranění často nadbytečných formálních požadavků na některá jednání a korporátní procesy. Velká novela zákona o obchodních korporacích a družstvech přinesla zásadní změny právní úpravy obchodních korporací, které lze hodnotit veskrze pozitivně. Změny totiž reflektují problémy, které se v praxi v životě obchodních korporací vyskytovaly.
Zcela zásadní a vítanou změnou je úprava monistické struktury řízení akciové společnosti. Za významnější novinky lze jistě považovat i zavedení možnosti splacení vkladu společnosti s ručením omezeným do výše 20 tisíc Kč správci vkladu v hotovosti, nový institut žaloby na doplnění pasiv apod. Novela přináší i celou řadu novinek, na které je nutno myslet při soupisu zakladatelského právního jednání, případně jeho úpravě. Zvláštní pozornost je třeba věnovat kogentním ustanovením zákona, jejichž účinností automaticky pozbyla platnosti ta ustanovení zakladatelského právního jednání, která jsou s nimi v rozporu. V této souvislosti tak lze jen doporučit zakladatelské právní jednání podrobit analýze a změny co nejdříve reflektovat.
Skutečné dopady a přínos nové právní úpravy ukáže až praxe následujících let. Nové úpravě lze již v tuto chvíli vytknout například spojení tzv. vysílacího práva s konkrétní akcií, ačkoli by v souladu s pojetím zákona a v zájmu nediskriminace ostatních společníků, kteří vlastní tentýž druh akcie, mělo být toto právo spojeno s druhem akcie. Se zakotvením nových ustanovení se rovněž objevily některé výkladové nejasnosti, jako jsou např. nejasné dopady porušení zákazu bezúplatného plnění vůči společníkovi. Výkladové problémy pak musí být vyřešeny až příslušnou judikaturou. Celkově lze však provedené změny kvitovat, neboť v celé řadě vyjasňují a pozitivně ovlivňují další fungování obchodních korporací a družstev do budoucna. Po sedmi letech účinnosti zákona o obchodních korporacích došlo prvním dnem roku 2021 k zásadním změnám jeho znění. Většina změn je sice legislativně technického charakteru, ale část změn je i věcná.
Rozhodně pozitivně hodnotíme, že zákonodárství reflektuje judikaturu a přenáší ji do úplných znění zákona, což z důvodu právní jistoty adresátů práva je krok správným směrem. Poukazujeme například na nové ustanovení stanovující možnost rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů do konce následujícího účetního období, kdy tato novelizace vychází z ustálené judikatury.
Lehce v rozpacích jsme z proměny monistického systému vnitřní struktury akciové společnosti bez přechodného období, protože jsme ji v naší praxi často aktivně prosazovali. Znamenalo to pro nás, že jsme naše klienty museli informovat, že došlo ke změně, se kterou téměř nikdo nepočítal. Naše rozpaky se prohloubily na začátku roku, kdy u některých společností nastalo nemilé překvapení v důsledku automatického výmazu statutárního ředitele u všech akciových společností s monistickým systémem z obchodního rejstříku. Na druhou stranu hodnotíme pozitivně, že již ten náš český monistický systém je srovnatelný s tím zahraničním, protože do této novelizace, se skutečně jednalo o „monistický systém po česku“. Jednou ze změn, na kterou je určitě třeba pamatovat, je zpřísnění odpovědnosti člena statutárního orgánu a to ve více ohledech.
Změn, na které je třeba pamatovat, je pro naši praxi mnoho. Dovolíme si ale vyzdvihnout, co řešíme v současnosti nejčastěji. Statutární orgán (jednatel, člen představenstva, člen správní rady) by měl provést revizi zakladatelského právního jednání obchodní korporace a uvést jej do souladu s novelizovaným zákonem, protože jestli tak neučinil, tak ustanovení zakladatelského právního jednání, která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními novely, pozbyla účinnosti. (Pokračování odpovědi naleznete na
www.lawyersandbusiness.cz)