Pandemický zákon má zmírnit tresty, soudci však varují před zmatky

Tzv. pandemický zákon, který byl ve stavu legislativní nouze schválen minulý týden v Poslanecké sněmovně a nyní je projednáván Senátem, má zmírnit tresty, které jsou soudy ukládány v době pandemie ve vyšší sazbě. Proti se ovšem ostře postavil Nejvyšší soud (NS) a pochybnosti mají i další Českou justicí oslovení soudci a odborníci.

„Byli jsme si také vědomi nešťastných dopadů v trestněprávní oblasti, kdy spáchání některých trestných činů v rámci nouzového stavu vedlo zejména ve věci drobných krádeží a podobně k až nepřiměřeným důsledkům stran ukládání trestu za tato jednání. Toto se nyní snažíme upravit tak, aby se nejednalo o žádné drakonické dopady,“ uvedl při projednávání tzv. pandemického zákona v Poslanecké sněmovně jeho formální předkladatel, ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Jedná se konkrétně o § 14 návrhu zákona, který se nazývá „Použití trestních předpisů během stavu pandemické pohotovosti“. Celé jeho znění je následující: „Je-li spáchán trestný čin v době stavu pandemické pohotovosti, která je stavem, v jehož rámci dochází k ohrožení života nebo zdraví lidí, a předpisy trestního práva s touto okolností spojují použití vyšší trestní sazby nebo ji považují za přitěžující okolnost, soud k této okolnosti při posuzování trestného činu přihlédne pouze tehdy, pokud je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie COVID-19.“

Původní návrh zákona, který minulý rok připravilo Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZd) ještě za ministra Adama Vojtěcha, žádné takové ustanovení neobsahoval. Do návrhu se dostal až po jednání vlády s opozicí formou komplexního pozměňovacího návrhu poslance a ministra vnitra Jana Hamáčka. Ten při jednání PS uvedl, že je to „dílo“ společné, tedy vlády a zástupců Pirátů, ODS, STAN, KDU-ČSL a TOP09.

Při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně minulý týden pak vyplynulo, že toto konkrétní „výkladové ustanovení“ trestního zákona se do návrhu dostalo iniciativou Pirátů. „Do zákona jsme dostali i některá další zlepšení, která se můžou v porovnání s tím základním směrem zdát jako vedlejší, ale myslím si, že tento stát by neměl zapomínat na nikoho, kdo je ve svízelné situaci a může trpět nedostatečnou právní úpravou. Dostali jsme tam tak ustanovení, že nebude docházet ke zpřísňování trestu, v uvozovkách, za ukradený rohlík během nouzového stavu, pouze pokud tam bude souvislost s pandemií a jejím zvládáním v České republice, aby se nám zbytečně neplnily věznice už tak přeplněné kvůli dlouhým trestům,“ uvedl ve svém vystoupení předseda poslaneckého klubu Pirátů, právník Jakub Michálek.

Ti se přihlásili i k tomu, že do pandemického zákona vtěsnali speciální dvoukolejný přezkum mimořádných opatření správní justicí. V tomto případě však, na rozdíl od § 14, byl podle informací České justice alespoň „přítel na telefonu“ a věc měla být konzultována, jakkoliv narychlo, s některými soudci Nejvyššího správního soudu.

Z debaty poslanců při projednávání návrhu zákona dále plyne, že návrh „měl vidět“ místopředseda Legislativní rady vlády Jan Kněžínek. „A pokud mám informaci, tak to finální znění – říkal to, myslím, pan ministr Blatný na té schůzce – viděl i místopředseda Legislativní rady vlády pan doktor Kněžínek. Předpokládám, že pro vás by to také mohla být jistá autorita, kdysi ministr spravedlnosti. Čili to, že by to tady vznikalo nějak naprosto nahodile a bez konzultací, prostě není pravda,“ bránil předlohu před kritikou komunistického poslance Leo Luzara Marek Výborný z KDU-ČSL.

„Já bych chtěla jenom upozornit, že není pravda, že by tento zákon nebyl pečlivě projednávaný, a dokonce jsme šli i do toho rizika, kdyby tady byla paní předsedkyně stálé komise pro Ústavu, která momentálně někam asi odběhla, Valachová, tak by to jistě potvrdila. Včera byli svoláni i ústavní experti – profesor Kysela, Kudrna, Wintr – nechci se nikoho dotknout, koho teď zapomenu, samozřejmě byl u toho náměstek pan Radek Policar z Ministerstva zdravotnictví. Ti všichni se na to dívali optikou, jestli tento zákon je dostatečně ústavně konformní, co by bylo ještě třeba změnit. Upozorňovali na nedostatečnou parlamentní kontrolu i na způsob, jak to lze napravit. To, jak se to napravilo, s tím souhlasili,“ přidala se k obraně kvality návrhu pandemického zákona Helena Válková z ANO.

NS: Nevhodná formulace
Podle informací České justice však nikdo o názor nepožádal trestní legislativu Ministerstva spravedlnosti.

A jak vyplývá ze stanoviska, které poskytl České justici jeho mluvčí Petr Tomíček, nikdo § 14 neprobíral ani s Nejvyšším soudem (NS): „Trestní kolegium Nejvyššího soudu nepovažuje formulaci ustanovení § 14 „pandemického zákona“ za vhodnou a ani celé toto ustanovení za potřebné. Nejenže nebylo vůbec předjednáno s odborníky na trestní právo, ale navíc je nepřímou novelou trestního zákoníku, která se snaží závazně vyložit určité zákonné znaky trestných činů a nepřípustně omezit soudy v individuálním uplatňování trestní odpovědnosti. Citované ustanovení bylo zařazeno do návrhu tzv. pandemického zákona na základě pozměňovacího poslaneckého návrhu předloženého až v Poslanecké sněmovně, a bylo-li jeho záměrem zmírnění trestní represe uplatňované v současné době vůči některým pachatelům jinak bagatelní – zejména majetkové – trestné činnosti, není správně a jednoznačně formulováno. Navíc se do návrhu zákona, který ovšem výslovně nenovelizuje trestní zákoník, dostalo v době, kdy je Nejvyšší soud připraven – v souladu s jeho ústavní funkcí – judikatorně vyřešit možný přísnější trestní postih méně závažných trestných činů spáchaných v době epidemie koronaviru COVID-19. Nejvyšší soud totiž připravuje ve velmi blízké době legitimní systémové řešení, které bude citovaným ustanovením (pokud ho nezruší Senát jako důležitá pojistka právního státu) zcela narušeno. Vzhledem k tomu nelze předvídat, jak by se k takto velmi nestandardně schválenému ustanovení zákona nepřímo novelizujícího trestní zákoník stavěly trestní soudy při své rozhodovací činnosti, proto se trestní kolegium Nejvyššího soudu v takovém případě obává nepředvídatelných a ve své podstatě i značně rozdílných rozhodnutí. Rozhodně jde o příklad velmi špatné legislativní činnosti, ke které by nemělo docházet ani ve složité době řešení virové pandemie a ani s poukazem na časovou tíseň či jiné, byť i pochopitelné, okolnosti.“

Podle prezidenta Soudcovské unie a trestního soudce Libora Vávry návrh přišel pozdě a judikatorní praxe soudů je až na výjimky odlišná. Jedná se podle něj o jakousi nepřímou novelu výkladových ustanovení trestního zákona, ke které by sice soudci mohli přihlížet, avšak zvolená forma je problémová. Podle místopředsedy Vrchního soudu v Praze a trestního soudce Jana Sváčka se pandemický zákon tímto ustanovením dostává do rozporu s kvalifikovanou skutkovou podstatou některých trestných činů. A obává se zmatků, pokud by soudci s odkazem na pandemický zákon nepoužili skutkovou podstatu.

Podle vedoucího katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy profesora Jiřího Jelínka se ustanovení § 14 snaží řešit absenci kritéria společenské nebezpečnosti trestného činu v novém trestním zákoníku. V úvahu tak podle něj měli soudci dosud jen mimořádné snížení výměry trestu odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby (§ 58 tr. zák. z roku 2009), což podle Jelínka není srovnatelné s ustanovením § 88 odst. 1 tr. zák. z roku 1961, navíc se tato možnost týká pouze jednoho druhu trestu.

V době vyhlášeného nouzového stavu, což je okolnost výrazně zvyšující trestní sazbu ve kvalifikované skutkové podstatě například krádeže, tak pachatelé drobných krádeží, kterým by jinak hrozil trest podle základní skutkové podstaty, byli najednou ohroženi sazbou odnětí svobody dvě léta až osm let.

Většinou se to týkalo pachatelů krádeží – recidivistů, tj. těch, kteří byli za takový čin v posledních třech letech odsouzeni nebo potrestáni. Těm podle profesora Jelínka stačilo spáchat i drobnou krádež, čímž naplnili znaky ustanovení § 205 odst. 2 tr. zák., a protože to bylo v době vyhlášeného nouzového stavu, jejich jednání bylo kvalifikováno jako krádež za zvlášť přitěžujících okolností. A protože trestní zákoník z roku 2009 nemá ustanovení, které by stanovilo nutnost materiálního posuzování zvlášť přitěžujících okolností, došlo k případům, ve kterých byli pachatelé drobných krádeží odsuzováni k přísným nepodmíněným trestům odnětí svobody.

„V podstatě se tak dá říci, že pandemický zákon bude nahrazovat systémovou chybu trestního zákoníku z roku 2009, chybu, o které se vědělo již při přijetí nového trestního kodexu, ale která dosud nebyla odstraněna. Řeší se tím ovšem jenom jedna situace, kdežto potřeba zakotvit v trestním zákoníku výslovně nutnost materiálního posuzování zvláště přitěžujících okolností je obecně potřebná. Jen na okraj podotýkám, že navrhovaný pandemický zákon neprošel standardním připomínkovým řízením, což odůvodňuje mimo jiné poněkud zvláštní formulace „zvládání epidemie“ v ustanovení § 14 navrhovaného zákona,“ upozornil profesor Jelínek.


Zdroj:
https://www.ceska-justice.cz/2021/02/pandemicky-zakon-ma-zmirnit-tresty-soudci-vsak-varuji-pred-zmatky/

24. 2. 2021