Za justiční ping-pong čeká soudce kárné řízení

Tři trestní soudce odvolacího senátu Krajského soudu v Plzni čeká kárné řízení za nerespektování závazného právního názoru Nejvyššího soudu v Brně, které vedlo k letitým průtahům v trestním řízení a ke zbytečné kriminalizaci stíhaných lidí.

„Nerespektováním tohoto pokynu došlo ve dvou kauzách k justičnímu ping-pongu, kdy se střídala protichůdná rozhodnutí. Tím se v podstatě prodlužovala délka celého trestního řízení i trestního stíhání lidí, kteří podle názoru Nejvyššího soudu stíháni být neměli,“ řekl v pondělí Právu předseda plzeňského krajského soudu Alexandr Krysl, který kárný návrh na tříčlenný odvolací senát v čele s jeho předsedou Eduardem Wipplingerem podal k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

Podle zjištění Práva se jeden z případů týká řidičky tramvaje Naděždy Pytlíkové, která v roce 2014 v Plzni srazila chodkyni. Pětapadesátiletou ženu definitivně zprostil obžaloby letos v srpnu právě až Nejvyšší soud. Za justiční ping-pong čeká soudce kárné řízení

Verdiktem tak ukončil letitý ping-pong mezi prvoinstančním a odvolacím soudem, které se nedokázaly shodnout na její vině. Celkem padlo 12 rozsudků.

Neštěstí se stalo na zastávce Chodovské náměstí. Tramvaj při rozjezdu srazila devadesátiletou ženu o holi a s taškou na kolečkách, která začala těsně před vozem přecházet koleje. Zraněním ještě téhož dne podlehla.

Okresní soud ženu nejprve třikrát obžaloby z usmrcení z nedbalosti zprostil s tím, že žádné povinnosti neporušila a chodkyni, která se pohybovala těsně před tramvají, nemohla vidět. Rozhodnutí ale pokaždé v odvolacím řízení zrušil krajský soud.

Okresní soud proto poté vydal odsuzující rozsudek a Pytlíkovou potrestal za usmrcení z nedbalosti podmínkou. Krajský soud vinu potvrdil.

Jenže tramvajačky se zastal Nejvyšší soud, který již pravomocný rozsudek předloni zrušil s tím, že má výrazné pochybnosti o její vině, a přiklonil se k tomu, že se ničím neprovinila. Okresní soud tak ženu znovu obžaloby zprostil, přičemž krajský soud loni v lednu osvobozující verdikt opět shodil ze stolu. Neztotožnil se s názorem Nejvyššího soudu a trval na tom, že řidička pochybila.

Okresní soud tak znovu rozhodl o její vině a dal jí peněžitý trest 8000 korun, jenž potvrdil krajský soud. Případ poté znovu doputoval až k Nejvyššímu soudu, který sám rozhodl o zproštění obžaloby. Dal za pravdu řidičce, že sraženou ženu nemohla z kabiny vidět.

Nepředvídatelné
„Poškozená si, patrně z důvodu svého vysokého věku nebo zdravotního stavu, počínala způsobem, který je z pohledu řidiče tramvaje v podstatě nepředvídatelný a je svým způsobem srovnatelný například s nečekaným vběhnutím dítěte či pádem osoby pod kola tramvaje,“ stojí v rozhodnutí NS.
Podle NS je tramvaj ze své podstaty do určité míry nebezpečným dopravním prostředkem. „Od řidiče se očekává, že bude v maximální možné míře dbát na eliminování rizik. Musí dávat pozor na různé věci – dobíhání cestujících, riziko zachycení člověka dveřmi nebo pád na koleje. Nemůže se proto absolutně koncentrovat jen na jednu potenciálně nebezpečnou situaci,“ míní NS.

Krajský soud byl ale toho názoru, že při rozjezdu musí mít řidič tramvaje jistotu, že se před vozem nikdo nenachází. „Jak tuto jistotu získá, je jeho věcí,“ argumentoval krajský soud.

Podle NS je řidič tramvaje sice povinen se před rozjezdem přesvědčit o volnosti tratě, ovšem pouze v rámci reálných možností. „Vstávat nebo se naklánět ale rozhodně mezi takové povinnosti při standardním rozjezdu tramvaje v městském provozu nepatří. Žádný předpis ani pokyn mu to neukládá. Bylo by to i namáhavé, “ zhodnotil NS.

Poškozená si počínala způsobem, který je z pohledu řidiče tramvaje v podstatě nepředvídatelný


Zdroj:
Právo

24. 11. 2020