Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 101/2016

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti Mgr. T. J., Ph.D., (dále jen „žadatel“), ze dne 20. 7. 2016, sp. zn. Zin 101/2016, o poskytnutí informací ve smyslu Informačního zákona,

takto:

Podle § 15 odst 1 ve spojení s § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona se žádost Mgr. T. J., Ph.D. v bodě 2, formulovaném jako „Podařilo se již tomuto zpravodaji alespoň přečíst text dovolání, nebo se k tomuto ukrutně těžkému a náročnému úkonu ještě za 8 měsíců nedostal?“, v bodě 3, formulovaném jako „Proběhly nějaké další úkony se spisem?“ a v bodě 5, formulovaném jako „Jaké úkony ještě chybí k dokončení řízení č. 21 Cdo 5311/2015? Podaří se řízení dokončit ještě v tomto století?“,částečně o d m í t á .

Odůvodnění:

Nejvyšší soud (dále také jako „povinný subjekt“) obdržel dne 20. 7. 2016 žádost podle Informačního zákona, v níž se žadatel domáhá odpovědí na pět konkrétních otázek (rozšířených také o doplňující podotázky) a v závěru podává rovněž stížnost na průtahy v řízení, nečinnost a špatný rozvrh práce Nejvyššího soudu.

Povinný subjekt k tomu, v souladu s výše vydaným výrokem rozhodnutí, uvádí následující:

Požadované informace v bodech 2 , 3 a 5:
Podařilo se již tomuto zpravodaji alespoň přečíst text dovolání, nebo se k tomuto ukrutně těžkému a náročnému úkonu ještě za 8 měsíců nedostal? Proběhly nějaké další úkony se spisem? Jaké úkony ještě chybí k dokončení řízení č. 21 Cdo 5311/2015? Podaří se řízení dokončit ještě v tomto století?

Odůvodnění: Podle § 15 odst. 1 Informačního zákona „Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“ Podle § 11 odst. 4 písm. b) Informačního zákona „Povinné subjekty dále neposkytnou informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.“ Výše uvedené otázky z bodů 2, 3 a 5 žádosti sp. zn. Zin 101/2016 ze dne 21. 7. 2016 jsou dle svého obsahu jednoznačně dotazem na průběh řízení a tedy důvodem k odmítnutí odpovědí (poskytnutí informace). Jedná se o dotazy z oblasti rozhodovací činnosti soudu, které se přitom netýkají konečného rozhodnutí, nýbrž průběhu řízení, k čemuž nemusí povinný subjekt poskytovat informace ve smyslu Informačního zákona. Pokud má v obecné rovině jakýkoliv subjekt (účastník) pochyby o průběhu či rychlosti soudního řízení, musí k tomu použít jiné zákonné mechanismy, než je Informační zákon. Ten slouží k poskytování informací o výsledcích rozhodovací činnosti, která musí být zcela pod veřejnou kontrolou, nikoliv o samotném průběhu rozhodovací činnosti. Jednou z možností, jak upozornit na obavu z možné nečinnosti, je např. stížnost na průtahy v řízení. Povinný subjekt konstatuje, že tuto možnost žadatel opakovaně využívá a Nejvyšší soud jej tedy informuje v rámci těchto řízení.

Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.


Poskytnuté informace (body 1 a 4 žádosti):

Požadované informace v bodech 1 a 4:
Kdo je aktuálně soudcem zpravodajem v řízení č. 21 Cdo 5311/2015? Už je známo, kdo bude členem senátu, rozhodujícím o dovolání? Budou v senátu paritně zastoupeny všechny skupiny, pracující na soudu – želvy, hlemýždi i lenochodi?

Poskytnuté informace:
Soudcem zpravodajem a zároveň předsedou senátu je k dnešnímu datu ve věci sp. zn. 23 Cdo 5311/2015 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph. D. Spolu s JUDr. Lubomírem Ptáčkem, Ph. D. jsou dalšími členy tříčlenného senátu Nejvyššího soudu k dnešnímu datu JUDr. Ljubomír Drápal a JUDr. Zdeněk Novotný, tedy podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, soudci.

Poučení:
Proti obsahu a způsobu, jakým byla poskytnuta informace, může žadatel podle § 16a zákona odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl.

Poslední část žádosti sp. zn. Zin 101/2016 ze dne 20. 7. 2016, v níž žadatel poukazuje na možné průtahy řízení, posoudil Nejvyšší soud dle skutečného obsahu jako stížnost ve smyslu § 164 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, kterou není možné vyřídit v rámci agendy žádostí o poskytnutí informací. Jde konkrétně o tuto část žádosti: „Zároveň si stěžuji na průtahy, nečinnost a špatný rozvrh práce, když některá dovolání jsou projednávána podstatně rychleji, než jiná. Napište mi, prosím, o přijatých opatřeních, ideálně ještě letos.“ Tiskový mluvčí Nejvyššího soudu, zastupující orgán prvního stupně povinného subjektu v agendě poskytování informací podle Informačního zákona, proto předal tuto část žádosti předsedovi Nejvyššího soudu. K vyřizování stížností na průtahy v řízení (a k tomu připojené žádosti o změnu rozvrhu práce Nejvyššího soudu) je na základě § 168 zákona č. 6/2002 Sb. příslušný výhradně předseda Nejvyššího soudu. Předmětná část žádosti byla předána předsedovi Nejvyššího soudu dne 21. 7. 2016.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona