Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 73/2018
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti R. V. (dále jen „žadatel“), ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. Zin 73/2018,
Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 informačního zákona se žádost žadatele částečně o d m í t á ohledně požadavku na poskytnutí mediánové délky řízení ve dnech v agendách Tdo a Tz a v agendě Cdo ve věcech vyřízených Nejvyšším soudem v jednotlivých letech 2014, 2015, 2016 a 2017, neboť se jedná o neexistující informaci.
Dne 16. 5. 2018 obdržel povinný subjekt žádost podle informačního zákona, ve které žadatel požadoval „poskytnutí následujících statistických údajů o činnosti NS:
1) průměrnou a mediánovou délku řízení ve dnech v agendách Tdo a Tz ve věcech vyřízených NS v jednotlivých letech 2014, 2015, 2016 a 2017
2) mediánovou délku řízení ve dnech v agendě Cdo ve věcech vyřízených NS v jednotlivých letech 2014, 2015, 2016 a 2017
3) míru vrácení věci k novému projednání a rozhodnutí v % z celkového počtu vyřízených v agendách Tdo a Cdo v letech 2016 a 2017+ není-li to vůbec sledováni, pak alespoň míru změny rozhodnutí v % (tj. poměr skončených věcí Tdo a Cdo, kterým bylo alespoň zčásti vyhověno, k celkovému počtu rozhodnutých věcí v těchto letech)“
K výroku rozhodnutí:
Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť i en zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“
Důvodem pro odmítnutí žádosti může být neexistující informace, tj. informace, kterou povinný subjekt nedisponuje. V takovém případě se jedná o požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona, který uvádí: „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“.
Povinný subjekt žádost žadatele ve výše uvedeném rozsahu odmítá, neboť Nejvyšší soud nevede žadatelem požadované statistické údaje – mediánovou délku řízení ve dnech. Požadované statistické údaje ve formě statistického mediánu jsou tedy dle výše citovaného ustanovení tzv. neexistující informací.
Poučení:
Proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.
Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona
Povinný subjekt níže poskytuje požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem:
K bodu 1) a 2) žádosti povinný subjekt sděluje v následující tabulce průměrné délky řízení (nejedná se o statistické mediány) ve dnech v agendách Tdo, Tz a Cdo v jednotlivých letech 2014 – 2017.
K bodu 3 žádosti povinný subjekt v následující tabulce uvádí v % míru vrácení věci k novému projednání a rozhodnutí v agendách Tdo a Cdo v letech 2016 a 2017.
Závěrem povinný subjekt žadateli sděluje a vysvětluje, že rozhodnutí ve věci žádosti sp. zn. Zin 73/2018 je rozhodnutím vydaným v souladu se správním řádem. Pro doručení takového rozhodnutí proto povinný subjekt zvolil doporučenou zásilku namísto žadatelem navrhované emailové korespondence.
Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.
V Brně dne 31. 5. 2018
Mgr. Petr Tomíček,
vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl o žádosti R. V. (dále jen „žadatel“), ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. Zin 73/2018,
takto:
Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 informačního zákona se žádost žadatele částečně o d m í t á ohledně požadavku na poskytnutí mediánové délky řízení ve dnech v agendách Tdo a Tz a v agendě Cdo ve věcech vyřízených Nejvyšším soudem v jednotlivých letech 2014, 2015, 2016 a 2017, neboť se jedná o neexistující informaci.
Odůvodnění:
Dne 16. 5. 2018 obdržel povinný subjekt žádost podle informačního zákona, ve které žadatel požadoval „poskytnutí následujících statistických údajů o činnosti NS:
1) průměrnou a mediánovou délku řízení ve dnech v agendách Tdo a Tz ve věcech vyřízených NS v jednotlivých letech 2014, 2015, 2016 a 2017
2) mediánovou délku řízení ve dnech v agendě Cdo ve věcech vyřízených NS v jednotlivých letech 2014, 2015, 2016 a 2017
3) míru vrácení věci k novému projednání a rozhodnutí v % z celkového počtu vyřízených v agendách Tdo a Cdo v letech 2016 a 2017+ není-li to vůbec sledováni, pak alespoň míru změny rozhodnutí v % (tj. poměr skončených věcí Tdo a Cdo, kterým bylo alespoň zčásti vyhověno, k celkovému počtu rozhodnutých věcí v těchto letech)“
K výroku rozhodnutí:
Podle § 15 odst. 1 informačního zákona „pokud povinný subjekt žádosti, byť i en zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“
Důvodem pro odmítnutí žádosti může být neexistující informace, tj. informace, kterou povinný subjekt nedisponuje. V takovém případě se jedná o požadavek na vytvoření nové informace ve smyslu § 2 odst. 4 informačního zákona, který uvádí: „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací“.
Povinný subjekt žádost žadatele ve výše uvedeném rozsahu odmítá, neboť Nejvyšší soud nevede žadatelem požadované statistické údaje – mediánovou délku řízení ve dnech. Požadované statistické údaje ve formě statistického mediánu jsou tedy dle výše citovaného ustanovení tzv. neexistující informací.
Poučení:
Proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informace je možné podle § 16 odst. 1 informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.
Poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) informačního zákona
Povinný subjekt níže poskytuje požadované informace, s výjimkou těch informací, o jejichž odmítnutí rozhodl výše uvedeným výrokem:
K bodu 1) a 2) žádosti povinný subjekt sděluje v následující tabulce průměrné délky řízení (nejedná se o statistické mediány) ve dnech v agendách Tdo, Tz a Cdo v jednotlivých letech 2014 – 2017.
Agenda/ Rok | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
Tdo | 41,5 | 44,4 | 46,7 | 53,2 |
Tz | 71,3 | 92,5 | 71,3 | 60,6 |
Cdo | 189,7 | 198,0 | 179,9 | 167,6 |
K bodu 3 žádosti povinný subjekt v následující tabulce uvádí v % míru vrácení věci k novému projednání a rozhodnutí v agendách Tdo a Cdo v letech 2016 a 2017.
Agenda/Rok | 2016 | 2017 |
Tdo | 13,41 % | 13,19 % |
Cdo | 13,83 % | 12,83 % |
Závěrem povinný subjekt žadateli sděluje a vysvětluje, že rozhodnutí ve věci žádosti sp. zn. Zin 73/2018 je rozhodnutím vydaným v souladu se správním řádem. Pro doručení takového rozhodnutí proto povinný subjekt zvolil doporučenou zásilku namísto žadatelem navrhované emailové korespondence.
Poučení:
Pokud se způsobem vyřízení žádosti v části, kde jsou poskytovány informace, žadatel nesouhlasí, může podle § 16a odst. 1 informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává přímo k povinnému subjektu, který informaci poskytl. O stížnosti rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.
V Brně dne 31. 5. 2018
Mgr. Petr Tomíček,
vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený vyřizováním žádostí podle informačního zákona