Odpověď na žádost o poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., evidovanou pod sp. zn. Zin 94/2016

R O Z H O D N U T Í
Nejvyšší soud jako povinný subjekt ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Informační zákon“), rozhodl o žádosti paní V. D., (dále také jako „žadatelka“), ze dne 4. 7. 2016, sp. zn. Zin 94/2016,
takto:

I. Podle § 11 odst. 4 písm. b) se žádost V. D. částečně odmítá, povinný subjekt neposkytne informaci (odpověď), které se žadatelka domáhá v bodě 2) žádosti sp. zn. Zin 94/2016.

II. Povinný subjekt poskytne informaci požadovanou v částech 1) a 3) žádosti sp. zn. Zin 94/2016.

Odůvodnění:


K výroku I.:

Podle § 11 odst. 4 písm. b) povinné subjekty neposkytují informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků.

Otázka formulovaná v rámci žádosti sp. zn. Zin 94/2016 ze dne 4. 7. 2016 jako: „zda bylo řízení na určení lhůty odňato předsedovi senátu č.j. 6 Tdo 323/2016 dle rozhodnutí předsedy NS ze dne 15.6. 2016 č.j. S 265/2016 výše uvedeného, neboť došlo k opačnému rozhodnutí předsedy senátu č.j. 6 Tdo 323/2016 dne 21.2016 č.j. 6 Tdo 323/2016, kdy byl dán ze strany odvolatele pokyn advokátovi trvat na řízení o určení lhůty a žádat vysvětlit průtahy řízení, když bylo na důkazech *doloženo, že věc je potřeba projednat naléhavě*, bylo doloženo na důkazech, že konopí není prekurzor atd. a zejména pak také dne 30.5.2016 Krajské státní zastupitelství v Brně pod č.j. žádalo senát NS č.j. 6 Tdo 323/2016 projednat doložené podezření spáchaní zločinů soudci a státními zástupci zakazované justicí a exekutivou vyšetřit a podané jako další trestní podnět dne 14.5.2016 od 5 nevládních organizací , když dne 15.4.2016 KSZ Brně č.j. 1 KZN 1922/2015-80 bez jakéhokoliv důkazu opětovně svévolně rozhodlo, že se soudci a státní zástupci žádných zločinů nedopustili a dne 6.6.2016 pod č.j. SIN 23/2016 KSZ v Brně rozhodlo, že nespáchání zločinů soudci a státními zástupci údajně vyplývá z kontextu předchozích usnesení NS uvedených v bodě 3 níže, viz rozhodnutí KSZ v Brně na http://krajska-statni-zastupitelstvi.blogspot.com/ )“ je jednoznačně dotazem k rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu. Žadatelka se zde přímo domáhá detailního popisu konkrétních procesních postupů v rámci probíhajícího soudního řízení.

Nejvyšší soud ctí zásadu, že svou rozhodovací činnost a procesy vedoucí k rozhodnutí řádně odůvodňuje v rámci těchto konečných rozhodnutí. Nejvyšší soud veřejně nepopisuje a nekomentuje jednotlivé úkony soudního řízení v jeho průběhu. Pokud potřebují samotní účastníci řízení získat jakékoli dílčí informace o stavu řízení, mohou oficiálně požádat o nahlížení do spisu. V případě žadatelky, která však není účastnicí předmětného řízení, není důvod seznamovat ji jako „třetí osobu“ s obsahem spisu, a to ani v rámci agendy Informačního zákona.

Pokud má v obecné rovině jakýkoliv subjekt (účastník) pochyby o průběhu soudního řízení, musí k tomu použít jiné zákonné mechanismy, než je Informační zákon. Ten slouží k poskytování informací o výsledcích rozhodovací činnosti, která musí být zcela pod veřejnou kontrolou, nikoliv však o průběhu rozhodovací činnosti.


K výroku II.:

Řízení o návrhu na určení lhůty rozhodnutí sp. zn. 6 Tdo 323/2016 má spisovou značku (č. j.) Tul 1/2016. Předsedou senátu byl rozvrhem práce určen JUDr. Stanislav Rizman, člen senátu č. 11, který spolurozhodoval rovněž ve věci sp. zn. 11 Tdo 181/2015. Ostatní členové senátu ještě nejsou k dnešnímu dni určeni.


Poučení:
Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace (výrok I.) lze podle § 16 odst. 1 Informačního zákona ve spojení s § 83 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád podat odvolání, které se podává u povinného subjektu do 15 ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí. O odvolání rozhoduje předseda Nejvyššího soudu.

Při nesouhlasu se způsobem, popř. rozsahem, poskytnutí informace (výrok II.), je možné podle § 16a odst. 1 Informačního zákona podat stížnost do 30 dnů od doručení této informace. Stížnost se podává k povinnému subjektu, který informaci poskytl, rozhoduje o ní předseda Nejvyššího soudu.


Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností
pověřený poskytováním informací podle Informačního zákona