Soudní systémy v České republice a Rakousku se mohou vzájemně inspirovat, jsou si stále velmi blízké jak po stránce procesní, tak i v pohledu na řešení obdobných hmotněprávních otázek

S takřka dvouletým zpožděním způsobeným koronavirovou krizí se ve dnech 5. až 6. října 2021 uskutečnila dlouho plánovaná návštěva předsedkyně Nejvyššího soudu Rakouské republiky Elisabeth Lovrek na Nejvyšším soudu v Brně. Spolu s paní předsedkyní do Brna na pozvání předsedy Nejvyššího soudu Petra Angyalossyho zavítali také místopředseda Nejvyššího soudu Rakouska Matthias Neumayr a soudci Gottfried Musger a Erich Schwazenbacher.

V úvodu pracovního jednání diskutovali zástupci vedení obou nejvyšších soudů o tom, jak koronavirová krize omezila činnost soudů všech stupňů, dále pak o soudcovské etice, personálním obsazení soudů a specializacích soudních senátů. Rakouská strana se zajímala především o to, jak v České míře vnímáme svobodu projevu soudců na sociálních sítích. Komentáře jednoho z rakouských soudců na sociálních sítích se totiž aktuálně staly předmětem soudního řízení až u Evropského soudu pro lidská práva. Petr Angyalossy jako vedoucí pracovní skupiny, která v loňském roce vypracovala Etický kodex soudce České republiky, poznamenal, že i tento etický kodex přímo zahrnuje pasáž věnovanou předpokládanému důstojnému chování soudců na sociálních sítích. V reakci na reálnou praxi pak Petr Angyalossy konstatoval: „Soudci v České republice jsou v tomto ohledu skutečně obezřetní, Česká republika nemá prozatím s projevy soudců na sociálních sítích vážnější problém.“ Následně předseda Nejvyššího soudu upozornil, že nedávno kárný senát Nejvyššího správního soudu řešil na základě jeho kárné žaloby otázku zákonného omezení soudců v podnikání. Předsedkyně Nejvyššího soudu Rakouska k tomu následně ve shodě s českým předsedou uvedla: „Je velmi problematické, pokud veřejnost nabude dojmu, že někdo ze soudců pracuje jen jakoby na částečný úvazek, že se soudcovské práci nevěnuje naplno.“

Rakouská strana opakovaně při jednáních konstatovala, že vzájemná podobnost obou soudních systémů je mnohem větší, než si doposud naši jižní sousedé uvědomovali. Právě proto Nejvyšší soud České republiky na program druhého dne pracovního setkání zařadil témata, kde by se případně mohla česká justice zkušenostmi z Rakouska dále inspirovat. Jsou jimi: Nároky pozůstalých na úhradu nemajetkové újmy, Dávky sociální podpory určené pro výživu nezletilých či nezaopatřených dětí a Právo ručitele započítat pohledávku dlužníka.


Brno, 6. října 2021
Mgr. Petr Tomíček, vedoucí oddělení styku s veřejností



Předsedkyně Nejvyššího soudu Rakouska při podpisu do pamětní knihy



Zleva: Matthias Neumayr, místopředseda Nejvyššího soudu Rakouska; Elizabeth Lovrek, předsedkyně Nejvyššího
soudu Rakouska; Petr Angyalossy, předseda Nejvyššího soudu České republiky; Erich Schwarzenbacher, civilní soudce
Nejvyššího soudu Rakouska