Havarijní pojištění; nahodilá událost; pojistné plnění; zavinění; obecné ohrožení z nedbalosti, § 3 zákona č. 37/2004 Sb., § 4 zákona č. 140/1961 Sb., § 5 zákona č. 140/1961 Sb., § 15 zákona č. 40/2009 Sb., § 16 zákona č. 40/2009 Sb., § 135 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb.

7. 4. 2021

Jednání pojistníka či pojištěného v případě havarijního pojištění vozidel může představovat úmyslné jednání vylučující nahodilost skutečnosti označené jako pojistná událost v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, a to i ve formě nepřímého úmyslu (např. poškození pojištěného vozidla vědomým porušením dopravních předpisů jízdou v provozu extrémně vysokou rychlostí za dalších mimořádných okolností dopravní nehody), byť byl pojistník či pojištěný v souvislosti s tímto jednáním shledán v trestním řízení vinným nedbalostním trestným činem, jehož objektem je život, zdraví nebo majetek třetích osob.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1016/2019, ECLI:CZ:NS:2020:23.CDO.1016.2019.1)

Anotace:
Rozsudkem soudu prvního stupně byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala úhrady části pojistného plnění ze smlouvy o havarijním pojištění. Snížení plnění v podstatném rozsahu učiněné žalovanou pojišťovnou na základě provedeného šetření škodné události považovala žalobkyně za neoprávněné a domáhala se tak doplacení celé částky. Soud prvního stupně, dovodil, že bez protiprávního jednání žalobkyně jakožto pojistníka a pojištěného by ke škodné události nedošlo. S odkazem na Všeobecné pojistné podmínky žalované, kdy se zabýval výkladem pojmu nahodilé skutečnosti (nahodilé události), pak deklaroval, že ze strany žalované v daném případě nedošlo k porušení smluvní povinnosti, pročež žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Odvolací soud svým rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně. Výkladem Všeobecných pojistných podmínek došel závěru, že se v případě předmětné události nejednalo o nahodilou skutečnost (nahodilou událost), jak je definována v pojistných podmínkách a v zákoně č. 37/2004 Sb., nemohl proto být dán základ nároku žalobkyně.

Nejvyšší soud označil dovolání žalobkyně za přípustné pro řešení otázky, zdali jednání pojistníka či pojištěného z havarijního pojištění může představovat úmyslné jednání vylučující nahodilost skutečnosti označené jako pojistná událost v pojistné smlouvě, a to i ve formě nepřímého úmyslu, byť byl za toto jednání shledán v trestním řízení vinným nedbalostním trestným činem, jehož objektem je život, zdraví nebo majetek třetích osob.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 10. 2. 2021, publikováno ve sbírce pod č. 18/2021)