Insolvenční řízení; insolvenční návrh; insolvenční rejstřík; úpadek; výkaz stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity; výzva k předložení výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity; mezera krytí; domněnka platební schopnosti; domněnka platební neschopnosti; předlužení; přechodná ustanovení, § 3 zákona č. 182/2006 Sb., § 104 zákona č. 182/2006 Sb., § 128 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., § 131 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., čl. II zákona č. 64/2017 Sb.

23. 12. 2020

I. Při projednání insolvenčního návrhu podaného věřitelem může soud ve smyslu § 131 odst. 2 insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. července 2017 prodloužit dlužníku lhůtu 14 dnů počítanou od okamžiku zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku, stanovenou k předložení výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity pro účely § 3 odst. 3 insolvenčního zákona, jen na základě rozhodnutí vydaného před uplynutím této lhůty a za současného naplnění předpokladu, že dlužník předtím o prodloužení této lhůty požádal a žádost řádně odůvodnil důvody hodnými zvláštního zřetele. II. K výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity předloženému dlužníkem při projednání insolvenčního návrhu podaného věřitelem pro účely § 3 odst. 3 insolvenčního zákona lze přihlédnout, předložil-li jej dlužník ve lhůtě určené ve včasné výzvě insolvenčního soudu vydané dle § 128 odst. 3 insolvenčního zákona. Výzva insolvenčního soudu dle § 128 odst. 3 insolvenčního zákona je včasná jen tehdy, jestliže ji insolvenční soud vydal ve lhůtě určené ustanovením § 131 odst. 2 insolvenčního zákona (ve znění účinném od 1. července 2017). III. V insolvenčních řízeních, v nichž k 1. červenci 2017 již uplynula lhůta určená ustanovením § 131 odst. 2 věty první insolvenčního zákona (ve znění účinném od uvedeného data), se k výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity pro účely § 3 odst. 3 insolvenčního zákona ve znění účinném od uvedeného data nepřihlíží. V takovém případě již insolvenční soud nemůže účinně vydat výzvu k předložení výkazu stavu likvidity a výhledu vývoje likvidity pro účely § 3 odst. 3 insolvenčního zákona dle § 128 odst. 3 insolvenčního zákona (ve znění účinném od uvedeného data). IV. Domněnka platební schopnosti dlužníka dle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona nemá vliv na zjištění úpadku dlužníka ve formě předlužení. V. Domněnka platební schopnosti dlužníka dle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona vyvrací (nahrazuje) domněnku platební neschopnosti dlužníka dle § 3 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona, nikoli však některou z domněnek platební neschopnosti dlužníka uvedených v § 3 odst. 2 písm. a/, c/ a d/ insolvenčního zákona. Dokud trvá některá z domněnek platební neschopnosti dlužníka uvedených v § 3 odst. 2 písm. a/, c/ a d/ insolvenčního zákona, nemá insolvenční soud důvod zkoumat okolnosti týkající se domněnky platební schopnosti dlužníka uvedené v § 3 odst. 3 insolvenčního zákona.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sen. zn. 29 NSCR 13/2019, ECLI:CZ:NS:2020:29.NSCR.13.2019.1)

Anotace:
Insolvenční soud rozhodl na základě insolvenčního návrhu věřitele (mimo jiné) tak, že zjistil úpadek dlužníka a prohlásil na jeho majetek konkurs. Zjistil, že včetně insolvenčního navrhovatele má dlužník 19 věřitelů s dlouhodobě splatnými pohledávkami, jež (jak sám uznává) v současné době není schopen plnit. Dlužník je tedy v úpadku ve formě platební neschopnosti podle § 3 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v rozhodném znění (dále jen „insolvenční zákon“) a je rovněž v úpadku ve formě předlužení podle § 3 odst. 4 insolvenčního zákona, když má více věřitelů a souhrn jeho závazků (dluhů) převyšuje hodnotu jeho majetku.

K odvolání dlužníka odvolací soud potvrdil usnesení insolvenčního soudu, neboť měl za to, že insolvenční soud dostatečně zjistil skutkový stav věci, na jehož základě přijal právní závěry, s nimiž se odvolací soud ztotožnil. Odvolací soud nemá pochybnosti o tom, že se dlužník nachází v úpadku ve smyslu § 3 insolvenčního zákona, když vedle insolvenčního navrhovatele má i další věřitele s pohledávkami, jež jsou po splatnosti po dobu delší 3 měsíců, nadto některé z těchto pohledávek nelze uspokojit výkonem rozhodnutí či exekucí, přičemž dlužník nesplnil ani povinnost předložit řádné seznamy podle § 104 insolvenčního zákona, uloženou mu insolvenčním soudem (§ 3 odst. 2 písm. b/ až d/ insolvenčního zákona).

V (aktualizovaném) seznamu závazků dlužníka chybí některé ze závazků označených věřitelů, již přihlášených do insolvenčního řízení. Ani doplněním dokazování odvolacím soudem pak nebyl vyvrácen závěr o platební neschopnosti a předlužení dlužníka.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, v jehož zákonných limitech Nejvyšší soud učinil (pro poměry projednávané věci zásadní) výklad ustanovení § 3 odst. 3 insolvenčního zákona, v novelizovaném znění od 1. července 2017 týkající se ověření platební (ne)schopnosti a likvidity dlužníka (tzv. mezera krytí).

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 11. 11. 2020, publikováno ve sbírce pod č. 99/2020).