Insolvenční řízení; oddlužení plněním splátkového kalendáře; exekuční řízení, § 268 odst. 1 písm. h) zák. č. 99/1963 Sb., § 109 odst. 1 písm. c) zák. č. 282/2006 Sb., § 409 odst. 2 zák. č. 282/2006 Sb., § 140e odst. 1 zák. č. 282/2006 Sb.

29. 11. 2019

Dojde-li po zahájení exekuce k zahájení insolvenčního řízení a oprávněný je do insolvenčního řízení řádně přihlášen a má-li z toho důvodu dojít k částečnému uspokojení pohledávky povinného v insolvenčním řízení v rámci oddlužení ve formě splátkového kalendáře, zásadně není dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., a to ani tehdy, když byl exekučně postižen podíl povinného ve společnosti s ručením omezeným.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 20 Cdo 2775/2018, ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.2775.2018.1)

Anotace:
Odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce s odkazem na ust. § 109 odst. 1 písm. c) a ust. § 409 odst. 2 insolvenčního zákona. Dodal, že exekuce na majetek povinného byla zahájena dříve, než nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení, nelze ji tak provádět pouze po dobu, kdy probíhá oddlužení povinného splátkovým kalendářem. Počátky běhu exekuce nelze spojovat s vydáním exekučního příkazu soudního exekutora podle ust. § 47 zákona č. 120/2001 Sb. a pro posouzení návrhu povinného není rozhodující ani skutečnost, že oprávněná přihlásila svou pohledávku do insolvenčního řízení, neboť oprávněná nemá zaručeno, že její pohledávka bude v insolvenčním řízení uspokojena.

Nejvyšší soud se musel na základě podaného dovolání vypořádat s otázkou, zda došlo-li po zahájení exekuce k zahájení insolvenčního řízení a je-li oprávněná do insolvenčního řízení řádně přihlášena, a má-li z toho důvodu dojít k uspokojení pohledávky oprávněné v insolvenčním řízení v rámci oddlužení ve formě splátkového kalendáře, je dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., je-li exekučně postižen majetek povinného (obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným) a následkem tohoto postižení povinný nemá možnost na základě své účasti ve společnosti získávat finanční prostředky, jež by mohl vynaložit ve prospěch oprávněné i ostatních insolvenčních věřitelů.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 9. 10. 2019, publikováno ve sbírce pod č. 5/2020) .