Insolvenční řízení; úpadek; oddlužení; retroaktivita, § 395 odst. 3 IZ ve znění účinném od 1. 6. 2019

19. 11. 2021

Ustanovení § 395 odst. 3 insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1. června 2019, jež ukládá insolvenčnímu soudu zamítnout návrh na povolení oddlužení, jestliže v posledních 10 letech před podáním insolvenčního návrhu bylo dlužníku pravomocným rozhodnutím přiznáno osvobození od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny, se použije pouze tehdy, bylo-li v (předchozím) insolvenčním řízení takové rozhodnutí vydáno (až) v době od 1. června 2019.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2021, sen. zn. 29 NSCR 38/2020, ECLI:CZ:NS:2021:29.NSCR.38.2020.1)

Anotace:
Insolvenční soud zamítl návrh dlužníka na povolení oddlužení a zastavil insolvenční řízení. Učinil tak na podkladě toho, že proti dlužníkovi bylo již dříve vedeno insolvenční řízení, jehož výsledkem bylo v dubnu 2019 pravomocné usnesení osvobozující dlužníka od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení. Své zamítavé rozhodnutí insolvenční soud opřel o § 395 odst. 3 insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1. června 2019, jež ukládá insolvenčnímu soudu zamítnout návrh na povolení oddlužení, jestliže v posledních 10 letech před podáním insolvenčního návrhu bylo dlužníku pravomocným rozhodnutím přiznáno osvobození od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny. Odvolací soud rozhodnutí insolvenčního soudu potvrdil.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu brojil navrhovatel – dlužník dovoláním. Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným pro řešení otázky aplikace § 395 odst. 3 insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. června 2019 na návrhy dlužníků na povolení oddlužení, kteří byli osvobozeni od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny před 1. červnem 2019.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 10. 2021, publikováno ve sbírce pod č. 88/2021)