Svéprávnost, Zhlédnutí posuzovaného, § 55 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., § 38 odst. 2 zák. č. 292/2013 Sb.

17. 5. 2016
Zhlédnutí posuzovaného podle § 55 odst. 1 o. z. a podle § 38 odst. 2 z. ř. s. v řízení o jeho svéprávnosti provede zásadně soudce.

(Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2016, č. j. Cpjn 201/2015)

Anotace:
V rámci činnosti směřující k zajištění jednotného rozhodování soudů Nejvyšší soud zjistil, že soudy rozdílně posuzují otázku, která ze soudních osob je povolána ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 o. z. a ustanovení § 38 odst. 2 z. ř. s. v řízení o svéprávnosti zhlédnout posuzovaného - zda procesní oprávnění v tomto směru přísluší pouze soudci, nebo také případně vyššímu soudnímu úředníkovi nebo asistentu soudce.

Nejvyšší soud ve sledovaném stanovisku dále vyjádřil, že vzhledem k nepřenositelnosti úsudku získaného nejen výslechem, ale především i osobním pozorováním by tak dotyčný člověk měl zpravidla mít se soudcem osobní kontakt, což znamená, že zhlédnout posuzovaného by měl zásadně sám soudce. Výjimku z tohoto postupu mohou založit mimořádné důvody, které blíže rozebírá právě sledované stanovisko Nejvyššího soudu.

(Stanovisko bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu dne 13. 4. 2016, publikováno ve sbírce pod č. 73/2016 )