Dotační podvod, pokračování v trestném činu, poškození finančních zájmů Evropské unie, § 116 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 212 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), § 260 odst. 1 tr. zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.)

11. 3. 2021

Pachatel může za splnění dalších podmínek spáchat pokračující trestné činy dotačního podvodu podle § 212 odst. 1 tr. zákoníku a poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 tr. zákoníku, jestliže na podkladě předem uzavřené dohody s Úřadem práce České republiky jako poskytovatelem příspěvku na mzdové náklady na společensky účelné pracovní místo, vypláceného ze státního rozpočtu České republiky a z rozpočtu Evropské unie, opakovaně v pravidelně stanovených intervalech (např. jednou měsíčně) a za stejných podmínek, které byly v dohodě specifikovány, uváděl ve výkazech vyúčtování mzdových nákladů nepravdivé údaje o tom, že za zaměstnance, na jehož pracovní místo žádal příspěvek, odvedl pojistné na veřejné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení, přestože tak ani zčásti neučinil, ačkoli to bylo podmínkou pro vyplacení příspěvku. Každý takový výkaz vyúčtování mzdových nákladů je třeba považovat za novou žádost o příspěvek, bez níž by poskytovatel nevyplatil požadovaný příspěvek. Není významné, že v samotné dohodě uzavřené na základě žádosti o příspěvek pachatel neuváděl žádné nepravdivé údaje.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. 5 To 10/2020, ECLI:CZ:VSPH:2020:5.TO.10.2020.1)

Anotace:
Rozsudkem soudu I. stupně byla obžalovaná uznána vinnou přečinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 3 tr. zákoníku a přečinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, 4 tr. zákoníku.

Proti rozsudku soudu I. stupně podala obžalovaná odvolání, které zaměřila proti všem jeho výrokům.

Vrchní soud v Praze se ve svém rozhodnutí zabýval naplněním skutkových podstat tr. činu dotačního podvodu podle § 212 odst. 1 tr. zákoníku a tr. činu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1 tr. zákoníku v případě, kdy pachatel na podkladě předem uzavřené dohody s Úřadem práce České republiky jako poskytovatelem příspěvku na mzdové náklady na společensky účelné pracovní místo, vypláceného ze státního rozpočtu České republiky a z rozpočtu Evropské unie, opakovaně v pravidelně stanovených intervalech (např. jednou měsíčně) a za stejných podmínek, které byly v dohodě specifikovány, uváděl ve výkazech vyúčtování mzdových nákladů nepravdivé údaje o tom, že za zaměstnance, na jehož pracovní místo žádal příspěvek, odvedl pojistné na veřejné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení, přestože tak ani zčásti neučinil, ačkoli to bylo podmínkou pro vyplacení příspěvku.

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 24. 2. 2021)