Řízení o dovolání, dovolání, výrok rozhodnutí, § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

24. 3. 2021

Nejvyšší soud nemůže v řízení o dovolání přezkoumávat již neexistující rozhodnutí nebo výrok. Došlo-li proto před rozhodnutím o dovolání ke zrušení pravomocného rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, popřípadě ke zrušení dovoláním napadeného výroku (např. v souvislosti s uložením souhrnného trestu či společného trestu za pokračování v trestném činu), je v takovém případě dovolání v daném rozsahu nepřípustné a, nesměřuje-li současně i proti jinému výroku téhož rozhodnutí, který zrušen nebyl, je nutno je podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítnout.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 6 Tdo 854/2020, ECLI:CZ:NS:2020:6.TDO.854.2020.1)

Anotace:
Rozsudkem soudu I. stupně byl obviněný uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.

Proti rozsudku soudu I. stupně podali obviněný i státní zástupce odvolání, která odvolací soud podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí zabýval možností přezkumu rozhodnutí v dovolacím řízení v případě, kdy napadené rozhodnutí nebo výrok byly zrušeny (např. v souvislosti s uložením souhrnného trestu či společného trestu za pokračování v trestném činu).

Dovolací důvod:
§ 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)
§ 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. (zákon č. 141/1961 Sb.)

(Rozhodnutí bylo schváleno k uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek na poradě trestního kolegia Nejvyššího soudu dne 24. 2. 2021)