(Bez anotace) Předávání osob, Právní styk s cizinou, § 205 odst. 1, 2 z. m. j. s., § 14a zák. č. 325/1999 Sb., o azylu

23. 12. 2020

Předávání osob, Právní styk s cizinou, § 205 odst. 1, 2 z. m. j. s., § 14a zák. č. 325/1999 Sb., o azylu

Udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu nebezpečí vážné újmy hrozící dané osobě v jejím domovském státě samo o sobě nebrání předání této osoby k trestnímu stíhání podle § 205 odst. 1 z. m. j. s. do jiného státu, než je tento domovský stát.

O žádosti jiného členského státu Evropské unie, formálně obsažené v evropském zatýkacím rozkazu, je vykonávající stát povinen rozhodnout buď tak, že vyžádanou osobu nacházející se na jejím území předá, nebo z taxativně vypočtených důvodů rozhodne, že taková osoba se nepředává. Samotná skutečnost, že vyžádaná osoba v průběhu předávacího řízení projeví ochotu s orgány činnými v trestním řízení vyžadujícího státu komunikovat a za tím účelem si tam zvolí obhájce, neopravňuje soud České republiky rozhodnout, že se vyžádaná osoba do vyžadujícího státu podle § 205 odst. 2 z. m. j. s. nepředá.*

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 1. 2020, sp. zn. 14 To 158/2019)

*Poznámka redakce: Překážkou předání vyžádané osoby do jiného členského státu Evropské unie je však postavení této osoby jako žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle ustanovení § 3d odst. 2 zák. č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.