Ne bis in idem
Zákaz dvojího stíhání za stejný skutek patří k základním kamenům práva na spravedlivý proces. České ústavní právo tradičně traktovalo, že se uplatní jen v trestním právu a souběh se správní sankcí s tím není v rozporu. Situaci ale zkomplikoval Evropský soud pro lidská práva, který koncem roku 2014 v rozsudku Lucky Dev proti Švédsku řekl, že uložení daňového penále spadá pod „trestní obvinění“. I přesto, že systematicky jde o součást finančního práva.
O rok později věc doputovala k Nejvyššímu správnímu soudu, který v průlomovém rozhodnutí řekl, že daňové penále má povahu trestu, a uplatní se na něj tedy zákaz dvojího trestání. Horký brambor teď přistál na stole trestního kolegia Nejvyššího soudu, a jak konstatoval jeho předseda František Púry na letošních Karlovarských právnických dnech, v blízké době lze očekávat první rozhodnutí. Doplnil, že soud bude samozřejmě respektovat názor štrasburských soudců.
Pokud by Nejvyšší soud začal vyhovovat dovoláním pachatelů daňových úniků, protože jejich trestní postih po předchozím uložení daňového penále je porušením zásady ne bis in idem, otevřelo by to řadu dalších otázek. Protože podle rozhodovací praxe štrasburského soudu je „trestním obviněním“ drtivá většina sankcí za přestupky.
Poslední slovo navíc neřekl ani štrasburský soud. Již v lednu ve veřejném slyšení projednal kauzu A a B proti Norsku, na rozhodnutí se ale ještě čeká. Účastníci největšího norského daňového úniku totiž nejprve museli zaplatit daňovou přirážku ve výši 30 procent a následně je soud poslal na rok do vězení. Případ je zvláště zajímavý v českém kontextu, kde je výše daňového penále včetně úroku z prodlení necelých 35 procent a i sazby za trestný čin zkrácení daně jsou podobné. Jak to tak vypadá, bez legislativního zásahu požadavkům evropské ochrany lidských práv Česká republika nedostojí
Zdroj:
Lidové noviny
20. 6. 2016
O rok později věc doputovala k Nejvyššímu správnímu soudu, který v průlomovém rozhodnutí řekl, že daňové penále má povahu trestu, a uplatní se na něj tedy zákaz dvojího trestání. Horký brambor teď přistál na stole trestního kolegia Nejvyššího soudu, a jak konstatoval jeho předseda František Púry na letošních Karlovarských právnických dnech, v blízké době lze očekávat první rozhodnutí. Doplnil, že soud bude samozřejmě respektovat názor štrasburských soudců.
Pokud by Nejvyšší soud začal vyhovovat dovoláním pachatelů daňových úniků, protože jejich trestní postih po předchozím uložení daňového penále je porušením zásady ne bis in idem, otevřelo by to řadu dalších otázek. Protože podle rozhodovací praxe štrasburského soudu je „trestním obviněním“ drtivá většina sankcí za přestupky.
Poslední slovo navíc neřekl ani štrasburský soud. Již v lednu ve veřejném slyšení projednal kauzu A a B proti Norsku, na rozhodnutí se ale ještě čeká. Účastníci největšího norského daňového úniku totiž nejprve museli zaplatit daňovou přirážku ve výši 30 procent a následně je soud poslal na rok do vězení. Případ je zvláště zajímavý v českém kontextu, kde je výše daňového penále včetně úroku z prodlení necelých 35 procent a i sazby za trestný čin zkrácení daně jsou podobné. Jak to tak vypadá, bez legislativního zásahu požadavkům evropské ochrany lidských práv Česká republika nedostojí
Zdroj:
Lidové noviny
20. 6. 2016