Budova Nejvyššího soudu
Znak

Nejvyšší soud se sídlem v Brně je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů v občanském soudním řízení a v trestním řízení s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud a Nejvyšší správní soud.

Rozhodnutí a stanoviska Nejvyššího soudu

Spisová (senátní) značka
/
ECLI
infoSoud

Informace o řízení

Spisová značka - Nejvyšší soud (Jiné soudy)
/

Nejvyšší soud vyhlašuje od 1. 2. 2019 své rozsudky na elektronické úřední desce na webu a na úřední desce v budově soudu, může zde však obdobně uveřejnit také usnesení

Vyhlašování rozsudků na elektronické úřední desce soudu na webových stránkách www.nsoud.cz a rovněž na úřední desce v budově soudu umožňují od 1. 2. 2019 novely občanského soudního řádu a trestního řádu, které soudci Nejvyššího soudu sami iniciovali. Nejvyšší soud se tak opět více otevírá veřejnosti. Rozsudky vyhlašované vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení, a také vybraná usnesení, se na zmíněných úředních deskách vyskytují po dobu 15 dnů. Senáty na tento způsob vyhlašování dopředu v konkrétních řízeních upozorňují. Bližší podobnosti a aktuálně vyhlašovaná rozhodnutí se nachází pod odkazy Veřejná vyhlášení civilní a Veřejná vyhlášení trestní.

Aktuální dění

Podle červnového průzkumu agentury STEM důvěřuje Nejvyššímu soudu 65 procent lidí

ČOI vyjádřilo důvěru 72 procent účastníků průzkumu. Nejvyššímu soudu důvěřuje 65 procent lidí, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a Ústavnímu soudu shodně 62 procent a ombudsmance a Nejvyššímu správnímu soudu 61 procent. Oproti loňsku se míra důvěry u žádné z institucí nezměnila o víc než několik procentních bodů. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury STEM. Celý článek časopisu Týden naleznete zde.

Srovnávací přehled EU o soudnictví 2019 – Zpráva EU Justice Scoreboard 2019

Už na jaře letošního roku publikoval Nejvyšší soud závěry zprávy „EU Justice Scoreboard 2019“, která přináší pravidelné porovnání nezávislosti, efektivnosti a kvality soudních systémů v členských státech Evropské unie. Současně tehdy uveřejnil odkaz na celý anglický text této zprávy. Nyní, po překladu do češtiny, nabízí Nejvyšší soud také českou verzi Srovnávacího přehledu EU o soudnictví 2019.

Posílat neplatiče výživného do vězení nedává smysl, říká předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D.

Některé trestné činy by měly být dekriminalizovány a nežádoucí chování by stačilo postihovat jiným způsobem. I díky tomu by se ulevilo přetíženým věznicím a poškození by se patrně i častěji dobrali svých práv. „Některé činy bychom kriminalizovat nemuseli, podobně jako došlo ke změně v souvislosti s přijetím trestního zákoníku například u řízení bez řidičského průkazu, za které bylo dříve ukládáno asi 10 procent nepodmíněných trestů a dnes jde jen o přestupek. Podobně je tomu u zanedbání povinné výživy. Tam má být neplatič výživného hrozbou trestního postihu donucen k placení, ale moc to nefunguje,“ říká ve velkém rozhovoru pro INFO.CZ předseda Nejvyššího soudu a hlavní autor trestního zákoníku Pavel Šámal.

Bulletin oddělení analytiky a srovnávacího práva 2/2019

Oddělení analytiky a srovnávacího práva si pro Vás opět připravilo čerstvé novinky a zajímavá rozhodnutí evropských soudů. Z judikatury nejvyšších soudů členských států Evropské unie jsme se zaměřili na rozsudek francouzského Kasačního soudu v otázce posouzení smlouvy o úvěru uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, která obsahovala jeho automatické zesplatnění v případě skončení pracovního poměru, v kontextu vnitrostátní spotřebitelské legislativy. Dále stojí za zmínku rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojeného království, který se ve svém rozsudku zabýval problematikou mezinárodní příslušnosti při posouzení žaloby na náhradu škody způsobené dceřinou společností, která byla uplatněna vůči dceřiné společnosti (se sídlem mimo EU) a současně vůči společnosti mateřské (se sídlem v EU).

Archiv aktualit

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu obsahuje sjednocující stanoviska Nejvyššího soudu a také vybranou judikaturu, o jejímž publikování rozhodují kolegia Nejvyššího soudu. Aktuálně vydává Nejvyšší soud tzv. zelenou sbírku, obsahující ročně 10 sešitů a sešit rejstříků, v nakladatelství Wolters Kluwer, které v letošním roce zpřístupnilo i zpoplatněnou elektronickou databázi. K odběru elektronické verze zelené sbírky se můžete registrovat zde. Rozhodnutí obsažená ve sbírce jsou upravována do jednotné struktury vymezující dosavadní průběh řízení, dovolací řízení, vyjádření, přípustnost a důvodnost dovolání. Samostatně vydává Nejvyšší soud i nadále výběr důležitých rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, tzv. modrou sbírku, která je nově k dispozici také v elektronické verzi. Sešit číslo 6/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu bude v distribuci od 22. srpna 2019.

Obsah zelené sbírky 1 - 6/2019