Organizace

Nejvyšší soud se skládá z předsedy soudu, místopředsedy soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců. Předseda a místopředseda jsou jmenováni prezidentem republiky.

Soudci rozhodují podle vlastního svědomí a jsou vázáni jedině zákonem. Nejvyšší soud rozhoduje zpravidla v senátech složených z předsedy senátu a dvou soudců nebo ve velkých senátech kolegií.

Velké senáty kolegií byly u Nejvyššího soudu ustaveny zákonem č. 30/2000 Sb., kterým byl novelizován s účinností od 1. 1. 2001 zákon o soudech a soudcích. Velké senáty se skládají nejméně z devíti soudců příslušného kolegia Nejvyššího soudu.

Velký senát kolegia rozhoduje tehdy, postoupil-li mu věc některý ze senátů Nejvyššího soudu proto, že při svém rozhodování dospěl k právnímu názoru, který je odlišný od právního názoru již vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Tříčlenné senáty rozhodují zejména o dovoláních, ve věcech trestních i o stížnostech pro porušení zákona, dále o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí cizozemských soudů na území České republiky, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis nebo mezinárodní smlouva.

V čele každého senátu Nejvyššího soudu je předseda senátu, který organizuje jeho práci včetně přidělování věcí jednotlivým členům senátu.

Soudci Nejvyššího soudu tvoří podle úseku své činnosti kolegia. V současné době má Nejvyšší soud dvě kolegia a to občanskoprávní a obchodní kolegium a trestní kolegium. V čele kolegií jsou předsedové, kteří zejména řídí a organizují jejich činnost.

Kolegia k zajištění zákonnosti a jednotnosti rozhodování soudů sledují a vyhodnocují pravomocná rozhodnutí soudů a zobecňují získané poznatky, předkládají předsedovi Nejvyššího soudu podněty k návrhům na zaujetí stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu plénem, na návrh předsedy Nejvyššího soudu, předsedy kolegia nebo velkého senátu zaujímají stanoviska, vybírají a rozhodují o zařazení rozhodnutí do Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Jednání kolegia jsou neveřejná.

Nejvýznamnějším kolektivním orgánem Nejvyššího soudu je plénum, které je složeno z předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu, předsedů kolegií, předsedů senátů a ostatních soudců Nejvyššího soudu. Zasedání pléna jsou neveřejná. Plénum projednává zejména Jednací řád Nejvyššího soudu a dále v zájmu jednotného rozhodování soudů zaujímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu v otázkách týkajících se obou kolegií nebo sporných mezi kolegii.

Předseda Nejvyššího soudu vykonává soudnictví náležející Nejvyššímu soudu, plní funkce správní a řídící, organizuje činnost ostatních soudců Nejvyššího soudu zejména tím, že vydává na období kalendářního roku po projednání se soudcovskou radou rozvrh práce, vydává po projednání v plénu Jednací řád Nejvyššího soudu, vydává Organizační a kancelářský řád, předsedá Shromáždění soudců, může se zúčastnit jednání kteréhokoli kolegia, předsedá nebo zasedá v senátě podle rozvrhu práce, svolává zasedání pléna Nejvyššího soudu, určuje jeho program a řídí jeho jednání, na základě pravomocných rozhodnutí soudů navrhuje kolegiím nebo plénu zaujetí stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu, dbá o důstojnost jednání, o dodržování soudcovské etiky a o plynulost soudního řízení, vyřizuje stížnosti na průtahy v řízení, na nevhodné chování nebo narušování důstojnosti řízení soudu soudci a dalšími zaměstnanci působícími u Nejvyššího soudu, nebo předsedou vrchního soudu.

Místopředseda Nejvyššího soudu se podílí na výkonu správy a soudnictví zejména tím, že zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti a v době přítomnosti předsedy vykonává ty pravomoci, jimiž je předsedou pověřen. V rámci oficiálních připomínkových řízení, shromažďuje připomínky soudců Nejvyššího soudu k nově připravovaným zákonům.

U Nejvyššího soudu je zřízena soudcovská rada, která je poradním orgánem předsedy Nejvyššího soudu. V čele soudcovské rady je její předseda. Zasedání soudcovské rady jsou neveřejná. Členové soudcovské rady jsou voleni shromážděním všech soudců Nejvyššího soudu na funkční období 5-ti let.

Od roku 2000 také na Nejvyšším soudě začali spolupracovat se soudci jejich asistenti. Tito mají na starost přípravu podkladů pro rozhodování, stejně tak pomáhají soudcům při výkonu jejich činností.

Kárný senát složený z předsedy senátu, zástupce předsedy senátu, čtyř soudců (dvou soudců Nejvyššího soudu a dvou soudců Nejvyššího správního soudu) a dvou přísedících z řad advokátů, rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutí prvostupňových kárných soudů.