Podávání stížností

Na předsedu Nejvyššího soudu se mohou obracet fyzické a právnické osoby (dále jen „stěžovatelé“) se stížnostmi ve smyslu § 164 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“).

Předmět stížnosti 

Stížnost podle zákona o soudech a soudcích se může týkat jen průtahů v řízení, nevhodného chování soudních osob nebo narušování důstojnosti řízení (dále též jen „stížnost“).

Na předsedu Nejvyššího soudu se lze obracet jen se stížnostmi týkajícími se místopředsedy Nejvyššího soudu, předsedů senátu, soudců, asistentů a dalších zaměstnanců Nejvyššího soudu, nebo předsedy vrchního soudu (§ 168 zákona o soudech a soudcích).

Podáním stížnosti se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti. K přezkumu postupu soudu v řízení a jeho rozhodnutí slouží institut řádných a mimořádných opravných prostředků (např. odvolání či dovolání).

Zda se jedná o stížnost ve smyslu zákona o soudech a soudcích, se posuzuje podle obsahu podání bez ohledu na to, jak bylo označeno.

Způsoby podání stížnosti

Stížnost lze podat v písemné podobě, a to poštou, elektronicky na adresu: podatelna@nsoud.cz, prostřednictvím datové schránky (ID datové schránky: kccaa9t), nebo osobně v písemné formě v úředních hodinách na podatelně Nejvyššího soudu; blíže viz sekce „Kontakty“.

Stížnost lze podat rovněž ústně. Za ústní stížnost však nelze považovat stížnost podanou pouze telefonicky, jelikož by nemohly být splněny podmínky pro podání stížnosti (mimo jiné identifikace stěžovatele jako nezbytná náležitost podání stížnosti).

Stěžovatel

Stěžovatelem bude zpravidla účastník řízení či ten, kdo je stranou řízení, jehož se stížnost týká. Stěžovatel, který není účastníkem či stranou řízení, jehož se stížnost týká, může podat stížnost v případě, že má zájem na tom, aby dané řízení probíhalo plynule a bez průtahů.

Podání stížnosti nesmí stěžovateli způsobit újmu; to neplatí v případě, že obsahem podání se stěžovatel dopustí trestného činu nebo přestupku.

Náležitosti stížnosti

Ve stížnosti je třeba uvést všechny důležité údaje relevantní pro podávanou stížnost. Těmito údaji jsou zpravidla:

• jméno a příjmení, případně název stěžovatele (nejčastěji účastníka či toho, kdo je stranou řízení),
• adresa stěžovatele nebo jeho doručovací adresa,
• jakých osob či osoby se stížnost týká,
• označení soudu, kterého se stížnost týká,
• spisová značka řízení, kterého se stížnost týká,
• dobu, během které dochází k průtahům v řízení, nebo v níž došlo k nevhodnému chování soudních osob či narušování důstojnosti soudního řízení,
• v čem stěžovatel spatřuje průtahy v řízení nebo nevhodné chování soudních osob či narušování důstojnosti soudního řízení,
• datum sepsání stížnosti,
• podpis stěžovatele.

Anonymní podání se nevyřizují. Za anonymní se považují v případě listinné formy podání takové písemnosti, které nejsou podepsány a neobsahují uvedení adresy stěžovatele, na niž lze doručovat. V případě elektronické formy podání budou za anonymní považována taková podání, jež nejsou opatřena uznávaným elektronickým podpisem.

Poplatky

Pro podání stížnosti nejsou stanoveny žádné poplatky.

Postup při vyřizování stížnosti

Postup při podávání a vyřizování stížností je upraven v §§ 164–174 zákona o soudech a soudcích.

Stížnost se podává u toho orgánu státní správy soudu, který je příslušný k jejímu vyřízení (viz §§ 167–171 zákona o soudech a soudcích). V případě Nejvyššího soudu se jedná o jeho předsedu. V případě podání stížnosti u orgánu státní správy soudu, jemuž její vyřízení nepřísluší, postoupí tento orgán stížnost neprodleně k vyřízení orgánu příslušnému.

Stížnost musí být vyřízena ve lhůtě dvou měsíců, a jedná-li se o stížnost na průtahy v řízení, do jednoho měsíce ode dne doručení orgánu státní správy příslušnému k jejímu vyřízení. V této lhůtě musí být stěžovatel o vyřízení stížnosti vyrozuměn. Lhůta může být prodloužena jen ze zákonných důvodů, to jest, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti. O tom, že stížnost nelze vyřídit ve stanovené lhůtě, musí být stěžovatel písemně vyrozuměn (blíže viz § 173 zákona o soudech a soudcích).

Je-li v téže věci stěžovatelem podána další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, není třeba ji prošetřovat (§ 174 odst. 2 zákona o soudech a soudcích).

Opravné prostředky

V případě, že stěžovatel nesouhlasí se způsobem, jakým předseda Nejvyššího soudu vyřídil stížnost na nevhodné chování soudních osob či narušování důstojnosti soudního řízení, může stěžovatel v téže věci požádat Ministerstvo spravedlnosti ČR o přešetření způsobu vyřízení stížnosti.

Opravný prostředek proti způsobu vyřízení stížnosti na průtahy v řízení zákon o soudech a soudcích neupravuje, a to z toho důvodu, že účastník či ten, kdo je stranou řízení, může k dosažení projednání věci v přiměřené lhůtě využít jiný procesní prostředek, a to návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který není podmíněn podáním stížnosti dle § 164 zákona o soudech a soudcích (blíže viz § 174a téhož zákona).