Průvodce poskytováním informací
Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), jsou vyřizovány formální dotazy, v nichž se žadatelé po Nejvyšším soudu domáhají informací výslovně podle informačního zákona.
Kdo může podat žádost podle informačního zákona?
Žádost může podat jak fyzická, tak i právnická osoba.
Náležitosti žádosti podle informačního zákona.
Žadatelé jsou povinni v žádosti uvést následující údaje:
fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, adresu trvalého bydliště, e-mail či adresu datové schránky (u elektronických žádostí);
právnické osoby název, identifikační číslo, adresu sídla, e-mail či adresu datové schránky (u elektronických žádostí).
V žádosti je třeba se odkázat na informační zákon, jinak je podání vyhodnoceno jako běžný dotaz, na něž Nejvyšší soud také odpovídá, s výjimkou anonymních podání.
Žádost o informace musí obsahovat všechny zákonem požadované náležitosti včetně předmětu žádosti.
Jaké další informace mohou žadatelé v žádosti uvést?
V některých případech může být vhodné uvedení i telefonického kontaktu, který může být využit pro případné flexibilní upřesnění žádosti o informace či např. pro upozornění na veřejnou dostupnost informací, případně pro vyjasnění otázky, jaké informace může Nejvyšší soud k žádosti nabídnout atd.
Telefonická konzultace může být prospěšná i pro vymezení rozsahu informační žádosti (požadovaných informací) či pro odstranění případných vad, který by bránily vyřízení žádosti o informace. Vyjasnit je tak např. možné rozsah (množství) požadovaných informací, jejich strukturu, vzájemně si vyměnit představu jak žadatele, o jaké informace má zájem, v porovnání s možnostmi, jaké nabízí zejména Informační systém Nejvyššího soudu či s limity informačního zákona, případně otázku možného vyčíslení úhrady za mimořádně rozsáhlé vyhledávání ve smyslu informačního zákona.
Co brání vyřízení informační žádosti podle, jak se postupuje, pokud se podá nekompletní žádost?
V případě, že se žadatel odkazuje např. na dokument uložený v externích cloudových službách. V takovém případě, by byl žadatel vyzván k doplnění žádosti, případně by dané podání bylo vyřízeno v neformálním režimu, jelikož by nebyly splněny zákonné náležitosti pro podání informační žádosti.
Rovněž v případě neuvedení dalších zákonem vyžadovaných náležitostí může dojít minimálně k prodloužení času na vyřizování žádosti, v krajním případě i její odmítnutí či odložení, pokud by žadatel nereagoval na výzvy povinného subjektu.
Kam zaslat žádost podle informačního zákona?
Informační žádost může být zaslána písemně prostřednictvím poštovních služeb na adresu Burešova 20, 657 37 Brno, nebo elektronicky na e-mailovou adresu podatelna@nsoud.cz či do datové schránky Nejvyššího soudu ID kccaa9t.
Musí být žádost podepsaná?
K podání žádosti zákon nevyžaduje vlastnoruční ani elektronický podpis žadatele, v případě elektronické žádosti stačí pro řádné podání informační žádosti i „běžný“ e-mail.
Za jak dlouho obdržím odpověď na žádost podle informačního zákona?
Základní lhůta pro vyřízení žádosti je 15 dní. Podrobnosti naleznete v informačním zákonu.
Jaké informace se poskytují podle informačního zákona?
Informační zákon slouží pro dosažení existujících informací z působnosti daného subjektu, nikoli pro vytváření informací nových či pro plnění jakýchkoli úkonů odlišných od poskytování informací.
Nejvyšší soud může poskytovat jen informace nacházející se v jeho působnosti, v opačném případě je nutné přistoupit k odložení žádosti, pokud se požadované informace netýkají Nejvyššího soudu a Nejvyšší soud jimi ani nedisponuje. V obecné rovině je možné doporučit, aby se žadatel vždy obracel na původce dané informace, u něhož má největší pravděpodobnost, že jí bude disponovat.
Kterým informačním žádostem není možné vyhovět?
Prostřednictvím informační žádosti se není možné domáhat sdělení názoru či zaujetí stanoviska. Informační žádosti neslouží k poskytování právního poradenství ani k vytváření odborných rešerší judikatury.
Častým důvodem pro odmítnutí informační žádosti je dále i ochrana rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu, z níž je zpravidla veřejně dostupné toliko výsledné rozhodnutí.
Informační žádost rovněž není relevantním právním institutem, jehož aplikací by bylo možné „vtáhnout“ Nejvyšší soud do řešení individuální situace, v níž se nachází konkrétní žadatel. V těchto případech povinný subjekt odkazuje na poskytovatele právních služeb.
Informační žádost nemůže složit ani jako „obecný opravný prostředek“ proti postupům či rozhodnutím, s nimiž daný žadatel nesouhlasí, Nejvyšší soud nemůže na základě informační žádosti zasahovat do působnosti jiných subjektů či institucí, ani zahajovat jakoukoli „kontrolu“ jejich činnosti.
Mohu podat opravný prostředek v případě neposkytnutí informací?
Ano, opravný prostředek je ale nutné podat v kvalifikované podobě, tj. mimo jiné vlastnoručně podepsaný, u písemného podání, podepsaný zaručeným elektronickým podpisem u e-mailového podání, anebo je nutné opravný prostředek zaslat do datové schránky Nejvyššího soudu. Opravný prostředek musí splňovat i ostatní náležitosti pro podání ve smyslu § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Podrobnosti k řízení jsou uvedeny v informačním zákonu.
Je nutné všechny informace žádat přes informační zákon?
Ne. Běžné informace jako jsou spisové značky, stavy řízení, lustrace, zda bylo zahájeno řízení, zda bylo vydáno rozhodnutí, kdy lze očekávat zveřejnění rozhodnutí na webových stránkách Nejvyššího soudu apod. je možné získat i dotazem nepodřízeným informačnímu zákonu. A to telefonickým či písemným dotazem, který může vyřídit i informační kancelář Nejvyššího soudu.
Ústně či telefonicky podané žádosti se vyřizují neformálně a není o nich vedena žádná evidence. Není-li možné ústně či telefonicky podanou žádost o informace bezprostředně vyřídit, anebo žadatel ústně či telefonicky poskytnuté informace nepovažuje za dostačující, je nutné zahájit formální řízení.
Avšak stejně jako při postupu podle informační zákona informační kancelář neposkytuje právní poradenství. Ohledně právních rad se obraťte na svého advokáta, případně na bezplatnou právní pomoc, kterou organizuje Česká advokátní komora nebo bezplatné právní poradny.