Nejvyšší soud uspořádal seminář o etických otázkách souvisejících s používáním umělé inteligence v soudnictví
V návaznosti na rostoucí využívání umělé inteligence (AI) uspořádal 20. listopadu Nejvyšší soud diskusní seminář, jehož cílem bylo prozkoumat etické aspekty a výzvy spojené s touto problematikou. Seminář se zaměřil na otázky týkající se aplikace AI v justici a její dopady na právo na spravedlivý proces.
Dopolední panel se zaměřil na základní informace o AI, její fungování a potenciální přínosy pro soudní praxi. Zatímco v sobě nástroje umělé inteligence nesou potenciál výrazně odlehčit administrativní a částečně i rešeršní zátěž práce soudů, vyvstávají důležité otázky týkající se kontrolovatelnosti procesu strojového učení, etiky a lidského faktoru v rozhodování.
„Na mysli mám mimo jiné obecné rešerše judikatury, částečné vyhotovení jednoduchých rozhodnutí či vyhodnocování a třídění podání. Zároveň by AI mohla soudním zaměstnancům ulevit od rutinních a administrativních úkolů, čímž by vzniklo více prostoru pro práci na samotných rozhodnutích.“ Řekl Petr Angyalossy, předseda Nejvyššího soudu ve svém úvodním slovu k možnostem použití těchto technologií.
Odpolední část semináře se věnovala dopadům AI na práva účastníků řízení a dodržování etických standardů soudci. Diskutována byla potřeba zachovat nezávislost soudců a jejich odpovědnost v kontextu rostoucího tlaku na rychlost a efektivitu rozhodování.
Ivo Pospíšil, soudce Nejvyššího správního soudu ve svém příspěvku uvedl: „Nenechejme si vzít to, že právo a právní argumentace je intelektuální výzva pro lidi, ne pro stroje“.
Seminář rovněž stručně představil unijní právní rámec používání umělé inteligence, a to sice nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689, které stanoví harmonizovaná pravidla pro použití AI v soudnictví. Jak se tato regulace promítne do národního právního řádu a jak budou přijímána rozhodnutí s využitím AI v soudním řízení?
Jan Převrátil, ředitel Odboru strategie a koncepci justice Ministerstva spravedlnosti, ujistil zaplněný sál Františka Vážného konstatováním, že vysoce rizikové AI systémy, které mají být podle uvedeného nařízení v budoucnu používány soudy pro dílčí procesy, jsou otázkou buducnosti. „Žádný z existujících nástrojů, který potkáte, nemůže splňovat požadavky přílohy III a pár let tomu nebude jinak“, sdělil ředitel Převrátil.
Cílem semináře bylo nalézt rovnováhu mezi technologickým pokrokem a etickými standardy, které jsou v soudnictví nezbytné. Diskuse přispěla k lepšímu porozumění procesů strojového učení a rizik spojených s využíváním umělé inteligence v justici. Na semináři, který moderoval místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk, dále vystoupil Jan Petrov, vedoucí týmu umělé inteligence v Myriad Technology Inc., Jakub Drápal z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Jakub Vostoupal a Andrej Krištofík z Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Radim Polčák, profesor Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity, prezident Soudcovské unie Libor Vávra a soudce Vrchního soudu v Praze Ladislav Derka.
Oddělení styku s veřejností Nejvyššího soudu
20. 11. 2024