Petr Angyalossy přivítal na Nejvyšším soudu delegaci z Vrchního zemského soudu v Hammu
Nejvyšší soud (NS) navštívila ve dnech 22.-24. 11. předsedkyně Vrchního zemského soudu v Hammu paní Gudrun Schäpers, kterou doprovodili pan Martin Brandt – soudce Vrchního zemského soudu v Hammu, paní Claudia Wehrmann – soudkyně Vrchního zemského soudu v Hammu odpovědná za zahraniční vztahy a pan Klaus Petermann – předseda Okresního soudu v Bielefeldu.
Delegace se zajímala například o to, jakou mají soudci NS k dispozici odbornou pomoc, jaká jsou kritéria pro výběr asistentů soudců a jakým způsobem se realizují stáže soudců ze soudů nižších stupňů. Soudci, kteří mají zájem o absolvování odborné stáže na NS, mohou sami podávat své žádosti, a to prostřednictvím předsedy soudu, u něhož vykonávají soudcovskou funkci.
Předsedkyně Vrchního zemského soudu v Hammu zmínila, že mají za sebou pilotní projekt, jehož součástí je spolupráce soudců s vysoce kvalifikovanými právníky, kteří mají za sebou první státní zkoušku a procházejí u soudu praktickým výcvikem.
Dalším tématem byla digitalizace justice, která v České republice postupuje zatím velmi pomalu. Ačkoli byla zavedena procesní pravidla umožňující využívání digitálních technologií u soudů, skutečná míra využití digitálních technologií a zabezpečených nástrojů elektronické komunikace soudy a státními zastupitelstvími je nízká. Ministerstvo spravedlnosti např. dosud nedodalo Nejvyššímu soudu již více než dva roky slibovaný anonymizér, který by usnadnil, a především urychlil značné množství práce zaměstnanců, kteří musí osobní údaje pseudonymizovat ručně.
„Obecně vzato, všichni soudci a zaměstnanci soudů nemohou bezpečně pracovat na dálku a není možné přejít pouze na elektronickou komunikaci mezi soudy, advokáty, notáři, soudními vykonavateli nebo jinými soudními osobami. Protože dosud není k dispozici elektronická spisová služba, mají účastníci řízení, kteří přicházejí se soudy do styku, omezené možnosti zahájit řízení elektronicky a sledovat je on-line.“ připomněl Petr Angyalossy.
Německý soud v současné době zavádí software pro elektronické spisy a zvažuje, do jaké míry lze umělou inteligenci využít v soudní práci. Jedná se přitom nejen o otázku technickou, ale také etickou, týkající se nezávislosti soudců. Umělá inteligence by mohla být prospěšná především v oblasti, kde by urychlila a zjednodušila vyřizování případů, a to zejména tam, kde není nutné rozhodování o meritu sporu. Mohlo by se jednat například o přerozdělování případů, anonymizaci, statistickou analýzu nebo předběžné posouzení případů s návrhy umělé inteligence. Využití umělé inteligence si lze představit i ve spojení se soudním rozhodováním, kde by šlo o podpůrný nebo poradní nástroj. Umělá inteligence by mohla být užitečná také například ve složitých daňových věcech nebo v případech, kdy jsou k pochopení a posouzení případu nutné jiné než právní znalosti. Na druhou stranu by ovšem umělá inteligence nemusela být schopna zohlednit všechny relevantní aspekty případu nebo reagovat na změny právní praxe či společenské reality.
Pokud by soudy používaly umělou inteligenci nebo algoritmy jako podpůrné nástroje, bylo by současně žádoucí, aby soudci rozuměli procesu, jak tato rozhodnutí vznikají. Jednou z možností by mohlo být jmenování soudních znalců v oblasti informačních technologií, kteří by měli podobné postavení jako ostatní znalci účastnící se soudního řízení.
Na závěr se zástupci Vrchního zemského soudu v Hammu zajímali, jak český právní řád nakládá s nároky spotřebitelů a jak byla do našeho právního řádu transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů.
Petr Angyalossy zmínil, že současná legislativa v České republice kolektivní ochranu individuálních práv jednotlivců v kolektivním řízení neupravuje. Ač jsou hromadné žaloby institutem, který je součástí mnoha zahraničních právních řádů, u nás tuto úpravu stále nemáme. Hromadné žaloby jsou využívány za účelem uplatnění nároků, které mají pro jednotlivého žalobce poměrně nízkou hodnotu, přesto jsou zásadní pro transparentní podnikatelské prostředí, férovou hospodářskou soutěž a přístup ke spravedlnosti.
„V listopadu 2020 přijal Evropský parlament Směrnici o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, podle níž je nezbytné zajistit občanům Evropské unie přístup k zástupné žalobě na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů. Na základě této směrnice musely členské státy nejpozději do 25. 12. 2022 zavést nástroj kolektivního vymáhání nároků. V této souvislosti byl v České republice vytvořen návrh zákona o hromadném občanském řízení soudním, jehož prostřednictvím má být uvedená směrnice do právního řádu České republiky implementována. Zákon implementující danou Směrnici však u nás dosud nebyl přijat.“ uzavřel Petr Angyalossy.
Bc. Gabriela Tomíčková
tisková mluvčí