Právo na svobodu projevu soudce a jeho limity v kontextu důvěry v nezávislou a nestrannou justici

Petr Angyalossy pak mj. dále konstatoval: „Realizace a akceptace skutečnosti, že i soudci mají vlastní hodnoty, názory a společenské postoje může sama snížit potenciální riziko negativních dopadů na percepci soudnictví. Přesto se nelze vyhnout konstatování rozpolcené role, kterou soudci zastávají a v níž se nacházejí. Integrita jednotlivých soudců je tak vedle rychlosti soudního řízení a kvality soudního rozhodování jedním z parametrů, jimiž lze poměřovat výkon justičního systému.“

V Sále Františka Vážného v budově Nejvyššího soudu se k tématu sešli uznávaní řečníci, naslouchaly jim a do diskuze se zapojily další desítky osobností z justice v auditoriu.

Stručná charakteristika příspěvků jednotlivých řečníků byla následující:

MICHAL BOBEK
soudce Nejvyššího správního soudu
Ptát se či raději mlčet? Mezi svobodou právního názoru a systémovou loajalitou v rámci předkládání předběžných otázek Soudnímu dvoru Evropské unie.

Soud členského státu EU se může na základě čl. 267 SFEU (Smlouva o fungování Evropské unie) zeptat na jakoukoliv otázku související s výkladem či platností práva EU. Mít pravomoc se zeptat nicméně neznačí vhodnost dané otázky. V historii řízení o předběžné otázce existuje řada případů, kdy se vnitrostátní soudce táže rovněž za účelem zpochybnění či přímo obcházení právního názoru nadřízeného soudu. Nastávají též situace, kdy je ventilace vnitrostátních problémů v zásadě nástroj disidentské části vnitrostátní justice v systémech majících problémy v oblasti právního státu. Používání institutu předběžné otázky k různým účelům pak nastoluje také řadu otázek etických: kdy je vhodné, a v rámci loajality ke komu a k čemu, nějaký problém vyzdvihnout a kdy je slušnější mlčet?

DAVID KOSAŘ
vedoucí Katedry ústavního práva a politologie na Právnické fakultě Masarykovy univerzity
Svoboda projevu soudců v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva:

Příspěvek seznámil přítomné s relevantní judikaturou ESLP (Evropského soudu pro lidská práva) ke svobodě projevu soudců, která prodělala v posledních letech výrazný vývoj. V dřívější judikatuře (Wille, Harabin, Pitkevich, Kudeshkina, Di Giovanni) vnímal ESLP svobodu projevu soudců odděleně od soudcovské nezávislosti, nicméně v novější judikatuře (Baka, Kövesi, Kozan, Eminagaoglu) již považuje svobodu projevu soudců za součást garancí soudcovské nezávislosti a přiznává soudcům při realizaci jejich projevu týkajícího se správy soudnictví a dělby moci zvýšenou ochranu.

LUBOŠ DÖRFL
předseda Vrchního soudu v Praze
Ke stanovisku č. 25 Poradního výboru evropských soudů k otázce limitu svobody vyjadřování u soudců:

V příspěvku předsedy Vrchního soudu v Praze byla představena základní osnova stanoviska č. 25 Poradního výboru evropských soudců (Consultative Council of European Judges – CCJE) jako orgánu Rady Evropy. Stanovisko se věnuje právě svobodě projevu soudců. Konkrétně tak se hovořilo o pohledu CCJE na vyjadřování se soudců k jejich vlastním rozhodnutím či probíhajícím řízením, o účasti soudců na debatách s justičními tématy, povinnosti vystoupit na obranu demokratických práv a svobod a také o působení soudců na sociálních sítích.

ANDREA MORAVČÍKOVÁ
místopředsedkyně Nejvyššího soudu Slovenské republiky
Několik poznámek ke svobodě projevu soudců, konceptu soudcovské integrity a možným důsledkům hraničních projevů ve slovenském prostředí:

Příspěvek se věnoval základnímu přehledu institucionální úpravy problematiky soudcovské integrity a předpokladům soudcovské způsobilosti ve slovenském právním prostředí. Zaměřil se na stručné osvětlení kompetencí jednotlivých subjektů s kárnou pravomocí vůči soudcům ve Slovenské republice, aby pak stěžejní část svého vystoupení v Brně místopředsedkyně Nejvyššího soudu Slovenské republiky věnovala aktuálním případům a otázkám vymezení, kde leží hranice svobody projevu, a to i v kontextu politického dění či probíhajících tzv. živých kauz.

LIBOR VÁVRA
soudce a prezident Soudcovské unie České republiky
Soudce, soud, novinář, občan – praktická úskalí komunikace soudní moci s veřejností:

Příspěvek prezidenta Soudcovské unie ČR se zabýval problematikou komunikace soudní moci, včetně nastavení mantinelů při vyjadřování soudců a funkcionářů soudů směrem k médiím. Dále nastínil řešení problematiky komunikace interních problémů soudů jak směrem navenek, tak i dovnitř, tzn. otázku vztahů soudců a vedení soudu při řešení vnitřních problémů instituce.

Diskuzní semináře, tzv. kulaté stoly k aktuálním otázkám justice, se stávají tradicí Nejvyššího soudu, ve které hodlá pokračovat i do budoucna, a to pořádáním nejméně jedné takové akce ročně.

Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností