Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy se účastní setkání předsedů nejvyšších soudů Evropské unie v Aténách

Setkání se věnovalo dvěma tématům, která byla podrobně zpracována na základě dotazníků odevzdaných všemi nejvyššími soudy před konáním kolokvia.

První panel se věnoval vlivu unijního práva na národní právní řády. V podrobné zprávě zpracované prvním předsedou Kasačního soudu Francie Christopherem Soulardem byla zdůrazněna potřeba přispívat k vytváření jednotného právního prostoru. Zatímco některé nejvyšší soudy ve svých rozhodnutích odkazují na konkrétně rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie a také je citují, jiné nejvyšší soudy spíše odkazují na tuto judikaturu nepřímo odkazem na rozhodnutí vlastního ústavního soudu nebo na obecné právní principy, které tvoří prameny práva jak v unijním, tak i národním právním řádu.

“Jako strážce Smluv je Soudní dvůr Evropské unie povolán k tomu, aby autoritativně vykládal předpisy unijního práva. Jeho pravomoci by byly velmi omezené, kdyby národní soudy nezajišťovaly řádnou účinnost unijního práva skrze vlastní rozhodovací činnost. České soudy se aktivně zapojují do dialogu se Soudním dvorem, když za dvacet let podaly vice než sto dvacet předběžných otázek k Soudnímu dvoru Evropské unie, čímž přispívají také k jeho vývoji. Národní soudy jsou tedy klíčovými architekty evropské integrace,“ uvedl ve svém vyjádření předseda Nejvyššího soudu.

Druhý panel se zabýval tématem atraktivity soudcovské profese a práce v soudnictví pro zaměstnance soudů. K tomu předseda Angyalossy poznamenal: “Jedním z hlavních důvodů, proč je v evropském prostoru nezbytné diskutovat o společenském významu a důležitosti práce v justici je důvodná obava mnoha představitelů přítomných nejvyšších soudů, že v posledních letech se atraktivita soudcovské profese a práce v soudnictví obecně vytrácí. Jde o velmi vážný trend, který narušuje citlivou rovnováhu mocí ve státě, která je nezbytná pro zdravé fungování demokracie. Nemůžeme stále přehlížet nebezpečí směřující k oslabování významu soudnictví.“

Předsedové zastoupených nejvyšších soudů diskutovali o tom, co lze na národních úrovních udělat, aby se soudcovské profese ujímaly nejlepší právníci a aby byly soudy vybaveny kvalitními zaměstnanci. Z podrobné předkládací zprávy jasně vyplynulo výrazně nelichotivé postavení, prestiž a finanční ohodnocení zaměstnanců českých soudů, a to v porovnání se zeměmi, které zdaleka nedosahují efektivity a výkonnosti našeho soudnictví. Vedle nedostatečného platového ohodnocení se předsedové soudů zabývali dalšími způsoby, které se osvědčily v různých zemích a měly pozitivní vliv na pracovní podmínky justičních zaměstnanců. Jde zejména o flexibilní pracovní dobu, možnosti práce z domova s cílem zajistit vhodné skloubení pracovních a rodinných povinností nebo umožnění dalšího vzdělávání.

Z diskuse nad tím, jak zatraktivnit profesi soudce se předsedové shodli na tom, že vedle finančního ohodnocení zajištující nezávislost soudců je třeba přijímat další opatření, což mohou být např. preventivní programy proti vyhoření, nastavení vhodného a předvídatelného kariérního řádu pro soudce s cílem zvyšovat jejich motivaci ke služebnímu postupu nebo umožnění zahraničních vzdělávacích programů pro soudce.

Vedle předsedů nejvyšších soudů členských států Evropské unie a hostů z evropských soudů zúčastnili jako pozorovatelé předsedové a zástupci nejvyšších soudů Srbska, Ukrajiny, Albánie a Černé hory.

Mgr. Aleš Pavel
ředitel kanceláře předsedy Nejvyššího soudu