Ústavní soud zrušil anebo částečně zrušil v roce 2022 jen 43 rozhodnutí Nejvyššího soudu, rozhodoval přitom o 1330 ústavních stížnostech, ve kterých stěžovatelé rozhodnutí Nejvyššího soudu napadali

Statistická data, porovnání podle činnosti jednotlivých kolegií Nejvyššího soudu, říkají, že ve věcech občanskoprávního a obchodního kolegia bylo loni Ústavním soudem rozhodnuto v 927 případech (70% všech ústavních stížností proti rozhodnutím Nejvyššího soudu), o ústavních stížnostech, kterými stěžovatelé napadali rozhodnutí trestního kolegia, bylo u Ústavního soudu rozhodováno 397 krát (což představuje zbylých 30 % z celkového počtu).

Ústavním stížnostem, napadajícím rozhodnutí senátů trestního kolegia Nejvyššího soudu, bylo Ústavním soudem vyhověno 6 krát, tzn. u 1,5 % řízení, ve věcech civilního kolegia vyhověl Ústavní soud ústavním stížnostem ve 3,6 % řízení, a to konkrétně 37 krát.

Jak závěrem předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy připomíná: „Nejvyšší soud ctí výsadní postavení Ústavního soudu, dané mj. také článkem 89, odst. 2, Ústavy České republiky, který jasně definuje, že vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby. Soudci Nejvyššího soudu s tímto vědomím k nálezům Ústavního soudu přistupují. Ostatně i senáty Nejvyššího soudu jsou v postavení, kdy důvodně předpokládají, že nižší instance obecných soudů budou ctít jejich právní názor v případě, kdy jim po zrušení rozsudku v dovolacím řízení vracejí věc k dalšímu projednání.“

JUDr. Petra Polišenská
vedoucí oddělení dokumentace a analytiky judikatury ČR
Mgr. Petr Tomíček
vedoucí oddělení styku s veřejností